Proč lidi říkají, že bůh je dokonalý?

Protože to vyplývá z jeho definice. Kdyby dokonalý nebyl, těžko by to mohl být Bůh. ;) :D

Pravda, pokud to není náhodou „_Bůh_“, tam to je nejen možné, ale JISTÉ. ;) :)

Upravil/a: aliendrone

Vyjma Boha

Rikaji to proto, ze si ho tak predstavuji!! Ale dokonaly byt nemuze, kdyz dopousti zverstva, co se deji na Zemi.

Říkají to ti, kteří jsou rádi klamáni, kteří potřebují někoho nad sebou, jiný důvod to být nemůže, když žádný bůh neexistuje.

Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat. Proto je Bůh dokonalost, protože v důsledku jeho dokonalosti jsme my všichni nedokonalí.

Bůh neexistuje

Bůh je dokonalý, Bůh není to, co, "jen známe“ z Bible.
Bůh netrestá, nezakazuje, netouží po stavění svatostánků. Není to „ten/to“, který/co připouští zvěrstva/katastrofy (např. pro cappuccino)! To je dílo církví, vyvolat strach, poslušnost v člověku
Podobu Boha si každý umí/může představit jinak. Nikde není psáno, že má podobu vousatého pána s berlou v ruce, usmívajícího/mra­čícího se z obláčku.
Bůh je v každém z nás…. ! Jsme děti Vesmíru :)
Zvěrstva. nevhodné/špatné myšlenky, činy mají a konají LIDÉ. Bůh tedy „dopouští a naplňuje“ lidská přání, myšlenky.
PLATÍ, také ZÁKON PROTIKLADŮ: Je třeba vítat to, co tvoří protiklad.
„Čemu odporuješ, to přetrvává. Klademe mrtvý odpor a 2 síly jdou proti sobě.“ „Nemůžeš stát na slunci. Musíš najít jeskyni, přivolat temnotu.“ „Nemůžeš zažít vrchol/dobré, aniž bys zažil opak.“

I přírodní katastrofa (povodeň, tornádo) je „lidské dílo“, protiklad /zrcadlení/ třeba za lenost, neochotu pracovat, pracovat na sobě, učit se, starat se (hladová Afrika?) Za zhýralost, pýchu, holdování alkoholu, za nenasytnost, nespokojenost, za ješitnost, neůstupnost… atd. atp.

Takové vysvětlení „boží vůle“, je i pro mne celkem přijatelné ;D

Rozumění tomu, proč lidé říkají, že Bůh je dokonalý, vyžaduje nahlédnutí do světových náboženství. Mnoho náboženství učí, že Bůh, nebo božstva, jsou bytosti, které přesahují lidské porozumění a schopnosti – jsou nezměnitelné, věčné, všemohoucí, vševědoucí.

V určitém smyslu, tato koncepce Boha, jak ho chápe náboženství, je podstatně odlišná od toho, co obecně rozumíme jako „dokonalost“ v záležitostech zdejšího světa. Když lidé mluví o dokonalosti, často to znamená „chybu“, „nedostatek“ nebo „nedostatek“. Lidé jsou omezeni svými fyzickými schopnostmi, poznáním, správným úsudkem a dokonalostí, jak ji chápeme, se stává něčím, čeho nelze dosáhnout.

Pokud jde o Bůh, mluvíme o bytosti, která přesahuje lidství a vše, co považujeme za nedostatky. Tato definice dokonalosti je konceptuální a teologická, nikoli doslovná nebo praktická. To neznamená, že Bůh dokáže všechno perfektně v tom smyslu, jak to lidé chápou. Spíše znamená, že Bůh, jak je chápán lidmi, je dokonalý ve své podstatě a přirozenosti.

Na otázku, zda je to pravda nebo ne, to závisí na individuálním náboženském a filozofickém postoji. Pro některé to je otázka víry, pro jiné otázka debaty nebo dokonce skepticismu. A samozřejmě je zde řada názorů mezi těmito extrémy.