V dávné minulosti bylo násilí veřejně přístupné – popravy atd., byla to krutější podívaná než filmy, v nichž divák neni přímým účastníkem.

1. Myslím si, že velká část společnosti za x století přece jen snad změnila měřítko hodnot, ačkoliv sledování drastických, krvavých, násilnických atd. filmů jako by bylo návratem do minulosti. Jen těm „vrahounům“ ukažte – jen jim dejte na frak, nás se to přece netýká.

Dá se říct, že v současnosti lidé jistým způsobem otupěli. Před dvaceti či třiceti lety bývaly filmy nepřístupné nebo označené hvězdičkou.

2. Na druhou stranu lidé třeba potřebují, aby někdo soudil vrahy, zloděje a ostatní zločince atd. Mají představu, že v jejich okolí se také odehrávají zločiny, ale pachatelé často spravedlnosti unikají, proto vždy spravedlnost nezvítězí. Stejně jako to bylo v minulosti v pohádkách – zlo je potrestané.

Je pravda, že je rozdíl mezi filmovým a skutečným násilím. Skutečné násilí je jiný problém, ve filmu jde o umělecké ztvárnění zločinu, které se diváků přímo nedotýká.

Ale v opačném případě příklady táhnou … Kde jsou doby, kdy nebezpečí číhalo jen někde ve křoví ..

Jde o to, zda lidé mají potřebu napodobovat filmové idoly. Pokud se tak stane, možná mnohé k tomu vede skutečnost, že ani po tisíciletích se nedodržuje Desatero, chybí pokora, platí, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, ale kdo je dnes má, pravda je často skrytá, stejně jako ledovec ji celou nevidíme … vinen je zpravidla ten druhý …

Bohužel miliony dětí hladoví, ti nejhorší kriminálníci mají ve vězení jídlo na výběr.

Dnes řadu loupeží nahradila korupce …

Upravil/a: annas

Člověk je ve své přirozenosti násilnický tvor, tak tomu bylo odjakživa. Násilí dnes už tak veřejně přístupné není, tak si to vychutnává alespoň pomocí videa. Dělá mu dobře, když to filmový padouch pěkně schytá. Bohužel někdy je mu to jedno – padouch, nepadouch, hlavně ať stříká krev. V duchu se utěšuje, že to přece není doopravdy.

Upravil/a: Kepler

Pretože sa ich to priamo nedotýka, nie sú priami účastníci tohto násila. Reagujú v zmysle: „čo ťa nepáli, nehas“, je to otázka spoločenského spolužitia.