Proč jsou někteří lidé názoru že neexistují fakty ale jen domněnky?

To jsi ty a tobě podobní. Proč to tak skutečně je, může rozluštit pouze psycholog či psychiatr

Otázka pro psychiatra. Zeptej se toho svého.

Vikingové (možná i Číňané) mohli objevit Ameriku dávno před Kolumbusem, takže je fakt domněnka nebo domněnka faktem? Z těch chytráků co tě posílají k psychiatrovi si nic nedělej, svým způsobem jsou totiž blázni oni, když věří tomu, že jejich tělu porozumí někdo jiný než oni.

Upravil/a: BaronKrášlil

Hodně lidí na fakty neslyší. Nezajímají je jiné názory, nebo i fakty, trvají jen na svých.

Já Ti to vysvětlím pregnantněji, než Emefej.

Protože nedisponuješ tím, co se zove zdravé sebevědomí, respektive jednou jeho podstatnou, kumulativní, částí: nenaučil ses věřit sám sobě.

Bez toho, abys poznal sám sebe, není možné, abys byl s to odlišit podstatné od nepodstatného, pravdu od lži, factum od domněnky.

S tím Ti psychiatr nepomůže, s tím Ti pomůže psycholog. Ovšem aby Ti s tím psycholog mohl, vůbec – theoreticky, pomoct, tak Ti ta hlava nesmí „kulhat“, nebo může „kulhat“, ale psycholog musí vědět jak a proč kulhá, aby se tomu mohl přizpůsobit. Dá se to přirovnat k rehabilitacím v orthopedii, nejprve se taky musíš léčit u orthopeda, no a on Ti potom napíše rehabilitace. A, taky, fundus by nechtěl toho psychologa jinak platit (P. S. Nemáš fundus 111 VZP, že? Jestli ano, tak to si psychologa moc dlouho neužiješ! 👌😅).

Já jsem takových lidí, jako Ty, poznal za život docela hodně, logicky je přitahuju. A naučil jsem si je držet od těla, protože, jednak, od jistého momentu v životě jsem pochopil, že se vůbec nechci druhým montovat do života (i když to oni chtějí 😅), no a potom, že mám svůj život a svých starostí dost.

Takže ano, nejen theoreticky vím naprosto přesně, jak funguješ, o co se snažíš, o co Ti jde. Ono je to nevědomé, jo, nebo alespoň z určité části, Ty si to neuvědomuješ.

Základní problém všech těchto lidí je v několika dílčích problémech:

1. nechápou, i když se jim to vyloží, že to kognitivně pochopí, že druzí lidé nejsou na světě od toho, aby jim poskytovali kompulse na jejich obsese, že, vlastně, druhé usurpují, zneužívají (jako somrák),
2. obsese se nevyřeší kompulsí, ale tím, že se obsesi postaví, tak jako čelem, tak jako hrdě. No jo, jenže, jak se mohou něčemu / někomu postavit, tak jako, hrdě, když jsou sami psychické trosky, to za prvé (to je to samé, jako bys chtěl chlapce po obrně postavit do ringu proti Arnoldovi 😅), no a za druhé, jak můžeš chtít po člověku, který – co já vím, dvacet, třicet, čtyřicet let – funguje v módu osoby s úzkostně inhibovaným temperamentem, to znamená: dostaví se obsese – naleznu kompulsi – úleva, dostaví se další obsese – naleznu kompulsi – další úleva, a tak pořád dokolečka dokola, aby v té obsesi setrval, aby se jí postavil? Absolutně nemožné.

Většinou proto potřebují anxiolytika, to jest, léky na tlumení úzkostných stavů a většinou potřebují i antidepresiva, protože anxiolytika jsou vysoce návyková a nejde je užívat dlouhodobě a pravidelně. Ale, říkám, od toho je klinický psychiatr, aby to posoudil a léčil Tě.

Nic divného to není. Ptejte se jich.
Některá fakta jsou prokázaná, daná, ať se to někomu líbí, nebo ne.
Logiku to mít může, protože i věda, včetně historie se opírá o možné hypotézy. Matematika o předpoklady, pro které se hledá důkaz.
Některá „známá fakta“ lze i zpochybnit, objevila se jiná, nová fakta (jsou tedy jen domněnkou).

Domněnka (mínění, dohad) je tvrzení, které může být správné, ale dosud nebylo dokázáno ani vyvráceno.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Domn%C4%9Bnka

Fakt je fakt, tedy něco co lze pozorovat, zdokumentovat, popřípadě obvykle i opakovaně při dalších pozorováních. Ale pokud máme jen izolovaná řídká svědectví o nějakých nahodilých jevech, která ani nejsou podrobně zdokumentovaná, tak i v tomto se někdy a to tedy hlavně mediálně mísí fakta s domněnkami.

Ale pak je věc druhá, že nestačí takový fakt oznámit, publikovat sám o sobě ale je snaha odhalit a rovněž zveřejnit jeho příčinu. A to už je další problém, protože právě tato etapa může být poměrně náročná a dlouhá , a v ní dochází ke vzniku domněnek, hypotéz, teorií, které by bylo nutné rovněž prokázat
Jak ve vědě, tak ale i politice. Což je obvykle právě to o čem hovoří „ti jistí lidé“.. Nikoliv o tom určitém faktu, ale o výkladu jeho příčiny.