Proč byly lidem za doby socialistického režimu odebrány krávy?

Odpoveď byla označena jako užitečná

V podstatě to bylo „dobrovolné“ odevzdání krav do právě založeného družstva. Ale
kdo neodevzdal, ten měl následně problémy – chodili ho skoro denně přesvědčovat, i vyhrožovali, že se děti neostanou do škol, budou jim předepsány skoro nesplnitelné dodávky mléka (tzv. kontingent) atd.

V době minulé existovalo vlastnictví státní a družstevní. Státní byly národní podniky průmyslové, státní statky a družstevní JZD a spotřební Jednota.

Po vzoru sovětských sovchozů či kolchozů.

Takže bylo třeba vytvořit komplexy pro zvířectvo – kravíny, vepříny atd., rozorat meze a vytvořit velké lány, na nichž se dalo lépe využít techniky. Dnes se na to doplácí při prudkých deštích.

V kravínech bylo třeba i 100 krav,, několik pracovníků se o ně staralo.

Takže zemědělci, museli vstoupit do JZD, předat dobytek do nově vybudovaných kravínů či vepřínů. .

Pokud někdo nevstoupil do JZD, měl problémy, velké dodávky, někteří sedláci skončili i ve vězení.

Už jsem o tom v minulosti psala. 3 sousedi po návratu z vězení spáchali sebevraždu. Dědičná půda po předcích byla velmi ceněna, najednou neměli „nic“.

Upravil/a: annas

Neodoberali sa všade. Napríklad na lazoch sa družstvá nezakladali (boli by vysoko nerentabilné) a naďalej tam fungovali maloroľníci.

Vychádzam zo skutočnosti, nie z novinovej fotografie.

Upravil/a: led

Na vísce v JČ, kam jsem jako dítě jezdila, k babičce a dědovi šli do JZD a Státních statků někteří sedláci i dobrovolně, jiní dobrovolně-povinně. :) Podobná situace byla u druhých prarodičů, v bývalých Sudetech. Tam zkrachovalo opakovaně zadlužené (i rozkrádané) JZD., Přešlo do rukou státu (Státní statek a lesy Chyše v KV kraji).
Ono je vše hlavně o lidech. Všichni soudruzi nebyli přehnaně aktivní, mstiví apod.
Velké rozdíly byly mezi pohraničím a středem republiky. Tam přicházelo i chudší obyvatelstvo. Přišli s prázdnýma rukama, Bylo jim přiděleno stavení, půda, dobytek a hospodařili „na svém“, Takoví zřejmě méně želeli odevzdaného/za­baveného“ dobytka, než soukromý sedlák a velkostatkář.
Ona ta celodenní dřina kolem hospodářství není žádný med. Měli 8 h pracovní dobu i dělenou. do kravína chodívaly ženy na několik hodin (krmení, dojení, kydání) . Pak šly domů, obstarat domácnost, děti (pohlídali prarodič), zahradu.
Přídělový systém, vázané hospodářství.
1915 – 1921
1939 – 1953 potravinové lístky
Během války se odevzdával kontingent /včetně krav na maso) Němcům pro vojáky, také pro obyvatelstvoměst.
Po válce Se odváděly i krávy státu (ještě před r. 1948, mléko, vejce, máslo aj.), aby ve městech a lidé pracující v průmyslu, měli co jíst. Ještě několik let po válce (hladu, neúrodě na V i Z), byly potraviny na lístky, na příděl. Plus „šmelina“.
http://histori­e.lusa.cz/dru­ha-svetova-valka/potravinove-listky/
https://cukry­.cz/dokumenty/lis­tek-na-cukr/

Upravil/a: da ny

V rámci znárodnění a převodu soukromého zemědělství na družstevní.

A co myslíš těmi „Krávami“ s velkým K? Krávy s velkým K se nikomu neodebíraly.

Vše společné… ;)

Protože komunisti řekli, že bude všechno všech. A proto vytvořili v právním řádu 5 typů vlastnictví.
Protože komunisti řekli, že bude všechno všech. A proto si pohlaváři žili na neuvěřitelně jiné úrovni, než obyčejní lidé.

„Komunisté? Co slovo, to lež. Co čin, to zločin.“
Generálporučík František Fajtl

Přesto se u nás dodnes najdou lidé, kteří komunisty stále volí.