Odpoveď byla označena jako užitečná

Nemůžeme paní Přírodu posuzovat jako myslícího tvora, proto nemůže žertovat a dělat chyby. Takže jediným průšvihem evoluce je vznik Homo sapiens debilis. Budiž jí omluvou, že na to ta paní neměla vědomý vliv. Takových klimatických změn, jako Země právě teď podstupuje už bylo v historii bezpočet a několikrát byly změny tak drastické, že vyhynula většina druhů. Katastrofa není konec, jen startér nového začátku. Zatím.

V podstatě s tím výrokem souhlasím. Záleží na tom z jakého úhlu se na to díváme. Jednotlivé druhy postupně mizí a nahrazují je jiné. Je to ale příliš dlouhý proces na lidský život. Částečné změny však můžeme sledovat i my. Nic nového tady neni, včetně změny druhů, výkyvů počasí, posun jednotlivých pásem atd.
I když má zřejmě pan Březina pravdu, tak ty změny nebudou tak rychlé. Díky kůrovci se sice změní podstatně skladba lesů, ale listnaté lesy než ze sazenic vyrostou opravdu v les, je cesta na celý lidský život.
1 a2 Souhlasím je to tak.
3. Čas teprve ukáže zda tato předpověď bude pravdivá, je to však velmi pravděpodobné.

Příroda ve velkém sází na chaos, náhodu a z nich vyplývající ponaučení z toho jaký přístup byl špatný a jaký se vyplatil. Dalo by se spíš říci že příroda záměrně chybuje neustále, ale dává to velmi dobrý smysl protože tím občas narazí na nečekaně dobré řešení problému a tou cestou se pak vydá dál (evoluce, že ano) … rovněž není pravda, že příroda nějak úzkostlivě zachovává druhy, no to vůbec ne, neustále je transformuje a mění, štěpí ve více poddruhů či jiné nechá zcela zaniknout. Je to živoucí systém, ve kterém naprosto nic není a nemůže být pevně dané ! Člověk kupodivu funguje na naprosto stejných principech, nijak zvlášť se v tomto ohledu od samotné přírody neliší. Hodně zkouší, hodně chybuje, a občas tak náhodou najde řešení, které se vyplatí a s ním pak zkouší postoupit o další další krůček dál, skrze chyby se učí člověk, skrze chyby prochází evolucí veškerý život na Zemi. Někdy tvrdě narazí, jindy se mu naopak otevřou zcela nové obzory.

Naprosto však lze souhlasit s tím že tento přístup občas může narazit velmi tvrdě, je relativně krátkozraký a může se stát že nás žene do pasti. Příkladem budiž skleníkový efekt který neustále přiživujeme, nezvolňujeme protože produkce CO2 je spojena s produkcí energií a produktů které k životu chceme mít, a přesto že vidíme kam skleníkový efekt nakonec vede v planetárním měřítku na sousední Venuši, přesto se tím směrem ženeme dál … Příroda nám nedala v tomto případě naši tupost do cesty jako past, protože sama funguje velmi podobně a sama by se podobné chyby v rámci evoluce klidně dokázala také dopustit, spíš nám dala navíc ROZUM abychom dokázali myslet dál než jen za nejbližší roh a dokázali odhalit hrozbu, ke které se tím blížíme – bohužel už nám do vínku nedala schopnost se kolektivně domluvit na řešení 🙂 takže o tom že to dopadně špatně víme, ale neumíme s tím nic udělat.

Upravil/a: anonym

Příroda pracuje podle nějakého programu, vznikají druhy a zanikají a žádný druh nemůže být lepší než tvůrce a pokud se bude někdo snažit změnit ten program, tak o něm musí nejprve vědět co nejvíce. Pokud budu chtít přejít rušnou cestu, musím vědět, za jakých podmínek to mohu udělat a ještě je to málo a musím se o tom přesvědčovat, tak je to stejné s přírodními zákony a pod.

První věta platí, druhá je neplatná – nelze přírodě (stejně jako obyčejnému kameni) podsouvat vlastnosti jako je chybovaní či humor. Už jen samotný termín „příroda“ je velmi neohraničený, je ještě Měsíc či Slunce součástí „přírody“ (s přihlédnutím k jejich zásadnímu významu)? ;) :)

ad 1 – Vůbec se o přírodu nebojím, ona se DOKÁŽE o sebe postarat sama. Jen ten způsob jakým to udělá se nám lidem asi NEBUDE líbit. ;) :D :D

ad 2 – Naopak, naše tupost je tím nejlepším „prověrkovým sítem“ pokroku. Však ono se ukáže, kdo se bude chechtat naposled! ;) :)

ad 3 – Jistě že ANO! Křemenáče jsem viděl na vlastní bulvy naposledy v dětství, myslím. Kozáka sem tam ještě najdu. Stejně tak lišky, kdysi jich bylo tolik, že by jeden měl do lesa chodit s nůší na zádech, dnes je to spíš zázrak, alespoň na místech kam chodím na houby já. :(