Připouštíte, že by vás mohla nouze naučit housti jako pověstného Dalibora?

Je to možné, alebo,
ako hovoril jeden môj kolega: „v núdzi som ochotný aj pracovať“
Drap, hudobne hluchým poslucháčom by ani hluchý hudobník neprekážal, hlavne, ak má tie správne konexie.

Těžko, bez hudebního sluchu to nepůjde

Jistě, jeden příklad. Sám jsem ještě doma PC doma neměl, ale ve firmě už ano. Abych po se padesátce sám neodsoudil do role dinosaura, musel jsem se sám naučit. Ani to moc nebolelo, ale učím se dodneška.

Nepřipouštím, vím to.

Protože toto úsloví má jiný význam než Jirásek uvádí, myslím si, že by mě nouze nenaučila stát se zločincem a skončit na skřipci, i když dnes už skřipec neexistuje.

V Daliborově době housle v dnešním slova smyslu neexistovaly, jen jako primitivní nástroj s jednou strunou. Dalibor byl mučený na skřipci , který se tehdy nazýval housle.

Jinak primitivní housle rozmrzle „bručely“, měly vyčítavý zvuk – uvádí V. Machek. Takže i z toho zřejmě vyplývá, že šlo o jiné housle než hudbení nástroj.

Proto došlo k záměně slov, i když Dalibor křičel, jeho křik vypovídal o utrpení,, stejně jako zvuk skřípce, tedy bolest ho naučila přeneseně na housle housti, i když na ně nehudl. .

Housle se rovněž zastarale nazývají skřipky.

Upravil/a: annas