Prací se tříbí charakter člověka. Ano?

Ono JAK KTEROU (dnes se termín PRÁCE používá pro ledasco) :(

Tohle je MOC VÁŽNÉ téma a zcela mimo možnosti rozumně dlouhé a zároveň relevantní odpovědi. Doby, kdy jsem se v mládí vysmíval „bolševické onanii“ prací (mnozí pamatují, kterak rádi se s ní ta líná prasata oháněla, ač o ni ve skutečnosti ani nezavadila) jsou pryč.

Práce (smysluplná, užitečná) je pro inteligentního tvora absoloutné nezbytná činnost a lituji ty, kteří nechápou, že MNOU často užívané známé heslo „ARBEIT MACHT FREI!“ nemá nic společného s antisemitismem či koncentračními tábory. (Existuje i jeho původní a mnohem starší latinská verze, ta je ale veřejnosti prakticky neznámá. Na rozdíl od té německé.)

Práce má ohromné dopady na vlastnosti a kvality osobnosti, o tom žádná. Ať už je to přesně sociologicky jakkoliv, tak podle mne platí úměra – čím méně člověk SKUTEČNĚ pracuje, tím větší xindl je. ;) :)

NE! Záleží, co je to za práci a čím se ten člověk zabývá, ale samotná práce charakter nijak nezlepší. Klasický dělník a člověk pracující rukama klidně bude vulgární, egoistický, plný předsudků, ukřivděnosti, zloby, strachu, nenávisti a omezenosti.
Samotná práce je něco jako ctnost, prospěšná věc a zase nečinnost je zkáza. Různá práce se dá dovést k dokonalosti (kung-fu… nikoli bojové umění, jak to my chápeme, ale „nejvyšší dovednost“, dokonalá zručnost, činnost dovedená k dokonalost při jakékoli práci). Jenže to už je o něčem jiném – ale takový člověk má pak zpravidla i lepší charakter. Protože se svou prací a jejím zlepšováním, se zlepšuje sám (protože většinou spolu s tím trénuje různé pozitivní vlastnosti – disciplína, vytrvalost, trpělivost, klid, sebekontrola, často i pokora a mnohé další).
Pracující člověk – dobroděj/hrdina – ten je tak v pohádkách a ještě komunistické propagandě. V realitě to klidně bude hulvát a násilník. Klidně úplná spodina.

Z lidí, co znám, jsou většinou slušnější, přátelštější (atd.) ti, co nepracují rukama, ale v kanceláři, z PC/onlice a podobně. Sice by to tak být nemělo, ale z lidí, co znám, je to tak. Ovšem ti „kancelářníci“ a podobní často pracují dost, tvrdě, vytrvale a dlouho (ne třeba vždy přímo fyzicky a manuálně), i když si často ti dělníci a podobní myslí opak…
Zpravidla si ti, co pracují rukama myslí, že jsou lepší, protože pracují rukama. :D Protože mají „namáhavou“ práci, jsou to „dříči“ a podobně. Taky u nich převládá názor, že se jim nedostává tolik, kolik by zasloužili, občas i že jsou vykořisťováni atd atd.
Tvrdá práce sama o sobě (zaměstnání) z jedince nedělá člověka lepších kvalit. Bohužel, jak už jsem říkal, mají tito právě horší vlastnosti (které u nich převládají) a návyky. Nemají často ani sebekontrolu ani vychování. Osobně pocházím z docela chudé rodiny (i celkově okolí, jakož i rodinných známých) – průměrní někdy až podprůměrní dělníci a jiní. Chování rozhodně nemají vytříbené. Nelze hodnotit všechny, ale u víc jak poloviny určitě převažují negativa – přestože to zpravidla jsou dobří lidé – ale často ani ne slušní/vychovaní a těch zlozvyků a vlasntostí, které ukazují spíš na slabší charakter, než na silný…
Pokud člověk dře, zaslouží si jistý respekt. Ale ne, když není vychovaný – to celou tu práci a námahu trochu shazuje. Tvrdá práce ale bez dobrých vlastností a slušnosti v porovnání s tvrdou prací a vychováním, charakterem to je úplně něco jiného. A nepramení to vyloženě z té práce. Charakter toho člověka je dán výchovou – rodinou, školou; okolím, celou společností a skupinou, ve které se pohybuje (i s jejími mravy), plus v jisté míře i vlastní přičinění – spojená se sebereflexí.
Pracující člověk není automaticky charaker! I když si to o sobě mnozí takoví myslí. Charakteově silný člověk by zpravidla měl být pracující, neměl se práci vyhýbat. Ale, že někdo NĚJAK pracuje, tím se mu ještě sám o sobě charakter netříbí. I když i ten pracující člověk si může osvojit alespoň některé dobré vlastnosti.

Takže bych to zjednodušil takhle:
➣pracující člověk ≠ charakterní, silný člověk (jakože automaticky z něj není TEN charakter, člověk silný i psychicky, mentálně a taky slušný)
➣ člověk charakterní, dobrých kvalit = pracující člověk
Ne každý pracující je charakter. Ale každý charakterní člověk je obvykle (tvrdě) pracující – nevyhýbající a neštítící se práci, dobrovolně podstupující námahu.

To nevím, ale vím, že práce šlechtí, to vědí i Bob a Bobek.

Ne!