Poznáte na sobě věkový posun, když…

briketka: Copak Filip, ale co ty? Mě zajímá, jestli když jsi se dívala třeba na Julka (zůstaňme u Fífy) a byla jsi v jeho věku a když se na ten samý film budeš dívat dneska – jak budeš vnímat svůj prožitek z filmu, ztvárněný hlavním hrdinou, který jsi měla tehdy a jaký máš dnes? Je tam něco podobného? Nebo nastal úplný, dospělácký posun? 🙂
Beru to třeba takhle. Jako malá jsem sledovala seriál My všichni školou povinní. Na skupinářku Janu jsem se dívala jako na hodnou a sympatickou holku, lepší, než máme my se ve škole. Hrála si s dětmi, vymýšlela zábavu. Na střední mi byla Jana docela nesympatická, převládly kladné emoce k Michalovi Karfíkovi a ona mi byla protivná – protože mu zahnula s esenbákem. Dneska ji vidím jako mírně zamindrákovanou, nesolidní a mega žárlivou, průměrnou slepici (nejde o Žilkovou, ale o postavu Jany!). Paradoxně, když jsem o tom hovořila s M. Zinnerovou, řekla, že jsem ji vystihla dobře (jak ji zamýšlela ona) – už v pubertě, ale hlavně teď. Znamená to, že v různých obdobích života vidíme lidi různě, ale kdy je vidíme takové, jací jsou a je to dobře? Ta „třetí fáze“ přece může být náhoda, někdo se strefí hned „napoprvé“ a pak se tím buď řídí nebo se jeho názor změní – vzhledem k okolí, inteligenci a stylu jeho života. Co v tom ale hraje největší roli? Existuje logické řešení, které dává smysl?
Tuto teorii aplikuji na film, protože je to jediné médium, které nám po všech stránkách (vizuální, emotivní, …) dovolí přehrát si tu samou situaci, kdykoli a v kterémkoli věku – a znovu (ale jinak) ji prožít.

tomu se damiano rika první dojem,ktery je lepší,nez druhy,třetí,atd…

Pizlicka: Ne, to není první dojem – nejde o to podívat se a „mít“ jasno, ale naopak vnímat delší dobu, analyzovat, dávat tomu člověku prostor a „číst“ ho. Kdy je ale ta pravá chvíle, to skutečně správné rozpoložení našich vjemů a citu, kdy můžeme říct, že jsme se skutečně strefili a poznali jeho osobnost?

tehdy,kdyz si uvedomime,ze nemame premyslet o druhych,ale sami o sobe.jen tak budeme schopni,se vzdy divat na druhe nekriticky a s pochopenim.

nase postaveni srdce,jestlize bude spravne,nebude mit potrebu analyzovat druhe.

My všichni školou povinní jsem nesledovala a kdo je Julek ??moc na český filmy nekoukám a toho Renče mám ráda, jako takovýho i různé zpěváky a skupiny mám tak ráda víš ☺

Julek je český film o Juliu Fučíkovi, kde hrál Filip Renč hlavní roli – Fučíka.

ahá tak to mám velké nedostatky ☺