zjentek

Pokud proměním hmotu na energii, tak ta energie bude mít stejnou váhu, jako měla ta hmota?

Třeba když spálím větev ořechu. Tak vše vzniklé při tom procesu bude nakonec vážit stejně, jako původně ta větev?

(Asi jsem ve škole nedával úplně přesně pozor, nebo co.)

Odpovědět

Zajímavá 1 před 1227 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 6 příspěvků, nejnovější před 1157 dny

Nejlepší odpověď

annas

Beru z pohledu filosofie a záikonů dialektiky. Vše je v pohybu.

Hegeleovy zákony dialektiky. Jeden z nich – zákon změny kvantity v kvallitu. Jde o vývoj – nic nezanikne, jen se změní,

Vše, co existuje, tvoří dialektickou jednotu – kvantity a kvality. Kvantita je pozorovatelná navenek,, je měřitelná. . Kvalita je účinkem změny, je individuální., závisí na schopnostech poznání jedince.

Hmota je kvantita – energie je kvalita, tedy určitý pohyb. Kvantita – ptáme se kolik, kvalita – jaká,

Upravil/a: annas

4 před 1227 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

aliendrone

Vztah mezi hmotou a energií je dobře známá Einsteinova rovnice E=mc².
Snaha „vážit energii“ je poněkud zavádějící, protože energie (fotony) NEMAJÍ klidovou hmotnost, na rozdíl od hmoty. Jejich „hmotnost“ je čistě kinetická a kdybys foton „zastavil“, tak zmizí (jeho klidová hmotnost = 0). ;) :D :D

Přeměna hmoty na energii (úplná) se nazývá anihilace (nezůstane žádná hmota, pouze energie), pokud jde o spalování, tedy chem. proces, po kterém vždycky „zůstane nějaká hmota“ (obvykle ve formě popela, plynných spalin apod.), tak pro představu > kdybys spálil 10tun uhlí (k čemuž potřebuješ 30tun kyslíku), vznikne ti o TROŠIČKU méně, než 40 tun „bordelu“ (popela a CO2). Ždibec hmotnosti „odejde“ spolu s vyrobeným teplem (fotony) a ve výsledku bude „bordelu“ o nějakých 0,004g méně, než součtová hmotnost původních reaktantů. :)

Vidíš? Kdybys ve škole místo čtení Playboye pod lavicí věnoval pozornost výkladu, nemusel by ses teď ptát. Beztak tě k tomu svedl Kepler, PŘIZNEJ SE! ;) :D :D

2 před 1227 dny

0 Nominace Nahlásit

Kelt

Ano, v tomto případě platí zákon zachování hmoty. Zvážíš větev a vzduch, který se reakce zúčastní a pak budou vznikat zplodiny – tedy CO2 – oxid uhličitý , vezme si kyslík ze vzduchu a uhlík z toho dřeva, dále voda, vodík je ve dřevě atd. Taky tam může být síra, pak vzniká SO2. Když tam budou kovy, tak vznikne popel a tam to všechno bude. Záleží na podmínkách, teplotě, složení atd. Ale ty nepřeměníš hmotu na energii, hmota zůstává. Ty dodáváš energii tím ohněm. Tam bude hmotností úbytek nepatrný. Máš řádově 100 kg větev a taky by mělo vzniknout stejné množství produktů. V uzavřené nádobě s potřebným množstvím vzduchu to musí sedět. Technicky vyrábět nějaké váhy s přesností 1 miligram na vážení kolem 100 kg by se obrovsky prodražilo, nezbývá než věřit.
Ale pokud budeš provádět nějaké srážky částic, tam už je třeba zahrnout energii.

1 před 1227 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

před 1157 dny Odpovědět Nahlásit

aliendrone

annas>>> Už se těším, jak zjentek z Vašeho filozofování uklohní dotaz na PŘESNÝ kuchařský recept – podobně jako to udělal mně. A vůbec – co otravuje s chemií mě, od čeho tu má specialistu erotochlívného Keplera – ischemického stehnologa? :o :/ ;)

před 1227 dny Odpovědět Nahlásit

zjentek

tAK TO JSOU ROZUMNÉ A CELKEM VYČERPÁVAJÍCÍ ODPOVĚDI, DÍKY. Celkem je i chápu, ale… Já když budu pálit zahradní bordel, nahrabu ho třeba 20 kg a spálím, tak mně v ohništi nezůstane 80 kg popela, ale tak půl kýblu = 4 kg nejvýš. Takže mně chcete říct, že jsem při tomto 10 min. úklidovém ohýnku vypustil do ovzduší přes 70 kg CO2 a několik kilo další srajdy okolo? O;

před 1227 dny Odpovědět Nahlásit

aliendrone

zjentek>>> Netušil jsem, že FYZIKÁLNÍ problém pojmeš čistě chemicky, tudíž má čísla jsou sice slušně přesná, nikoliv ale dokonalá. Ergo trochu přesněji >
na spálení 1kmol uhlíku (C – hmotnost 12kg) potřebuješ 1kmol kyslíku (O2 – hmotnost 32kg) a vznikne ti 1kmol oxidu uhličitého (CO2 – hmotnost 44kg), to je čistě stechiometrický výpočet, v praxi to probíhá složitěji, nic není obvykle ideální. Nezanedbatelné možství hmoty ti např. ze zahradního čoudoohníčku zmizí spolu s KOUŘEM (to jsou PEVNÉ částice rozptýlené ve vzduchu), zahradní bordel je plný VODY (VELKÝ váhový podíl a voda se ti při hoření odpaří) atd., abys měl představu o složitosti procesu. :)

Nicméně pokud by šlo o lab. práci, platí hmotnosti viz. stechiometrický výpočet. Možná jsem měl použít místo termínu uhlí v odpovědi termín KOKS, ale jednak by sis s ohledem na tvé „myšlenkové skoky“ nejspíš představil „bílý nos“, druhak ani tam to nesedí úpo přesně (viz hmotnost kouře) a tím bych tě uvedl do ještě většího zmatku.

Každopádně jsem měl primárně zájem o to, aby sis udělal představu o „hmotnostním podílu“ (pokud to tak lze vůbec říci) energie na reakci, tož sry woe, ale příště se ZEPTEJ LÉPE. :)

před 1227 dny Odpovědět Nahlásit

zjentek

A no jo porád… z tebe aby si jeden fakt vypudroval nos twoe… (; Já vědět 1% z toho co víš ty, tak mně praskne lebka a mám svatej klid. A to je celkem zajímavé, bo od pohledu ty schránky vypadají taky celkem poměrně stejně veliké, obsahově a jsme zase u toho… fyzika a chemie! To jsou asi fakt sffině, málo platný. Njn, asi by to chtělo DOTAZ! ((; (; (;

před 1227 dny Odpovědět Nahlásit

aliendrone

Kelt>>> Spalování je EXOTERMICKÁ reakce, tedy taková, které NEMUSÍŠ dodávat energii k jejímu běhu. Energie NAOPAK při exotermických reakcích vzniká, na rozdíl od endotermických reakcí, kdy je nutné energii DODÁVAT, aby reakce mohla probíhat. Ostatně – už jsi opákal buřty na táboráku, do kterého se musí pravidelně dodávat TEPLO? Nwm jak tvé táboráky, ale ty moje po zapálení již hoří tak nějak samy od sebe, stačí jen přikládat palivo (dřevo). ;) :D :D

před 1227 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Volný čas a hobby