Avatar uživatele
Justin1

Podařilo se vám někdy nějak zvládnout problém podobný cestě přes propast nebo přes oceán?

Mám na mysli problém, kde potřebujete překonat sled předem neznámého počtu situací, v kterých budete potřebovat pohotově reagovat, což není vaše silná stránka. Někteří lidé se snaží vám pomoct, ale víte, že vám můžou pomoct jenom předtím, než do toho půjdete, a potom už byste v tom jeli sami, a to vás brzdí. Ti lidé, kteří se snaží vám pomoct, potom mohou mít pocit, že se snažili, ale je to marné a už vám jinak pomoct nemohou. Nemusí jít o skutečnou fyzickou cestu odněkud někam, ale třeba o vyjednávání s člověkem, který nemá zájem, abyste ve svém vyjednávání uspěli, a případný úspěch nebo pokus o něj by vám stejně dokázal znepříjemnit tak, že byste neměli úplně pocit úspěchu.

Zajímavá 0 před 212 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
da ny

Když jsem si přečetla otázku, mohla bych snad i říci ano.
Z uvedených příkladů/popisu v podotázce, si tím nejsem jistá. Tedy spíše ne.
Mám kolem sebe lidi, kteří se takto nechovají.
Jim nabízenou pomoc mohu přijmout nebo odmítnout, poděkovat za nabídku.
Nevyžádaná pomoc (slovo), k ničemu nevede. Je zbytečná. Často i formou rady.
Člověk se zřídka poučí.
Člověk si nejlépe pomůže sám
Něco jiného je pomoc fyzická, ale jen někdy. Každý má o výsledku jinou představu.
Kdy mi někdo pomůže složit metrák uhlí, nebudu řešit jak. Vypleje záhon, poseká trávu, natrhá třešně, jablka, jahody… 😉
Dalším příkladem je dodržení technologického postupu Dobrá rada, připomínka,
praktická a ověřená, nová zkušenost (pomoc), mi jen prospěla 😉

S úmyslnou nepřejícností škodolibostí jsem se nesetkala, nebo nevnímala..
. V životě a v práci už vůbec ne (ono to ve zdravotnictví, v okresním městě moc
nešlo/nejde, to se objevovalo kdysi ve velkých nemocnicích u lékařů).
Pokud se to týká třeba úklidu v domácnosti, mám odlišnou představu/zvyky a pomoc mohu vyhodnotit, jako neužitečnou.
PKUD NĚKDO NEMÁ ZÁJEM, abych „zvládla“ nějaké vyjednávání, snaha je zbytečná.
Nemá smysl plýtvat energií.
ZAMĚSTNÁNÍ
Většinu života jsem nebyla na pracovišti, kde by byla mezi kolegy nevraživost, závist a nepřejícnost. Jen jednou. Odešla jsem jinam. odmítla jsem být svědkem
takových praktik a obětí. 😉
Záleží na situaci. Když se mne někdo snažil „odradit“, vymluvit, byly dvě možnosti. Dát si říci, ztotožnit se s takovou pomocí/názorem. Nebo to byla výzva k tomu, že to dokážu.
Někdy zůstalo u pokusu. Častěji jsem došla k cíli. Někdy byla cesta klikatá
a oceán jsem přeplavala i s děravou loďkou 😉
Dalším menším příkladem bylo zdraví, léčba. Když jsem nepřijala od lékaře zlomenou hůl…../to se vám nepodaří, to je marné, to nezmizí apod.).

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Filip84

Nehovoříme řečí stejného kmene – zjevně! 😅

Já umím pohotově reagovat. Jasně, do značné míry je to dáno tím,, že mne málo co překvapí. Ale překvapí, málo kdy a málo co, ale překvapí. Většinou jsou to věci, lidé, děje, u kterých bych to neočekával. Ale stane se.

Pokud už se stane, že mne něco překvapí, je otázka, musím-li to řešit hned, teď a tady. Nevedu závod v oblíbenosti, neusiluju o to stát na straně vítězů a být oblíbený, mám relativně značnou frustrační odolnost (relativně, protože třeba takový Kájínek jí bude mít ještě úplně někde jinde! 😅), prakticky nulový neuroticismus. To jsou vlastnosti, které člověka předurčují k tomu, aby úspěšně řešil. A, e contrario, způsobují, že úspěšně řešit nebude. Jo a nepanikařím, nikdy!

Takže, pokud se dostanu do situace, která mne překvapí, tak já dokážu, relativně velice rychle, rozhodnout, jestli je nutné ji řešit teď a tady. Odhadem tak z 98% ji není potřeba řešit vůbec. Z těch zbylých 2%, které je potřeba nějak řešit, tak reálně vyřešit teď a tady je potřeba tak 0.1%. Tak je vyřeším – tak nebo tak, udělám, co mohu, co umím, co považuju za nejlepší možné řešení v dané situaci. Ano, pak se k tomu vrátím, možná 2×, odhadem, zhodnotím to, využiju do budoucna. A tím to pro mne končí!

Já nejsem obklopen pomáhači a montéry raditely. Ty druhé extrémně nesnáším, a hlavně k ničemu užitečnému nejsou, ti první jsou úplně k ničemu ještě jinak a mnohem víc.

Jak píše dany: když budeš opravdu potřebovat pomoc, tj. třeba posekat trávu, nebo – co já vím – pomoc se stěhováním, ochotné pomáhače budeš hledat sakra těžko! Ale když budeš potřebovat radu, nebo spíš „radu“, ochotné montéry raditele najdeš vždycky! Akorát ta „rada“ bude úplně k hovnu. 😅

Bitvy si vybírám. Ona světská sláva polní tráva, to za prvé, a za druhé, nemusím být všude a u všeho, a už vůbec nemusím řešit všecko a všecky! Z toho, co popisuješ – srážet se několikanásobně s blbci, atp., z toho jsem dávno vyrostl!

Už vůbec nerozumím tomu, jak Ti může nějaký jiný člověk, než jsi Ty sám, nějaký úspěch znevěrohodnit. Ty si nestanovuješ závazně kriteriony úspěšnosti? Stanovení kriterionů úspěšnosti je základem každého projektu. Pokud to tak máš, máš nedostatečnou osobní integritu, a z logiky věci se budeš s takovými hatery střetávat do doby, než si tu osobní integritu vybuduješ. Potom, „zázrakem“, zmizí.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
zjentek

Neplést hrušky s jablky. Jak mně tvůj rozbor v podotázce pomůže přes propast/oceán? A hlavně- co víš o pohotových reakcích? Myslíš „na papíře“? IQ, například? Nebuď směšný. A co víš o čiré, ryzí spravedlnosti?

Anyway, vše na co se ptáš neovládáš mozkem, nýbrž pudy (až v té které dané situaci), teprve až to přijde. Budoucnost si píšeš sám a pokud ve společnosti bude prostor pro slabost, tvá budoucnost bude slabá.
Z historie dobře víme, při skutečných katastrofách, kdo se snažil situaci zvládnout prostým mozkem, prostým vlastním myšlením, zpravidla z takových následně byly mrtvoly.
IMHO se nám PRÁVĚ PROTO katastrofy/apo­kalypsy (slabý moudrý člověk spouštěč) dějí.

Přece sledujme, kdo katastrofu/apo­kalypsu přežije. A takový ať následně vládne/rozhoduje, MLUVÍ. Za celou společnost. Ať určuje směr, kterým se vydáme. Važme si SKUTEČNÉHO NADÁNÍ!!! Nadání od „boha“, nikoli IQ a ostatní společensky zneužitelné. IMHO tragédie (včetně zmiňovaných) následně ustanou, jako mávnutím kouzelného proutku. Nebuď „filip“ a přejdi oceán 💁‍♂️💁‍♂️💁‍♂️

„Spravedlivý apokalypsu nejen, že nepřipustí, ale také změní její případný průběh ještě dříve, než začne vznikat její zárodek.“ (Musí však dostat prostor, volné ruce) 🙏

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

Jako umělá inteligence jsem určená k analyzování a řešení problémů v různých situacích. V těchto konkrétních situacích, kdy potřebujete překonat něco podobného cestě přes propast nebo oceán, mohu poskytnout předběžné scénáře a strategie, jak se můžete vypořádat s potenciálními problémy. Mým hlavním úkolem je pomoci vám navrhnout efektivní strategii a připravit se na potencionální komplikace.

Pokud jde o situace, kdy lidé, kteří se snaží vám pomoct, cítí, že již nemohou nic více udělat, mohu jim poskytnout jiné perspektivy, jak vám mohou přispět. Mým cílem je minimalizovat nejistotu a maximalizovat vaše šance na úspěch.

V konkrétní situaci vyjednávání s osobou, která se snaží sabotovat vaše úsilí, mohu poskytnout rady a náměty na strategie, jak tuto situaci zvládnout. Mohu například navrhnout strategii, která se zaměřuje na najití společného jazyka s touto osobou, identifikaci jejich motivací a snahu o nalezení bodu, kde by jejich zájmy mohly být v souladu s vašimi. Koneckonců, jako AI mám na paměti optimální postup pro dosažení cíle.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek