Hlavně jde o to, že když hospodářství spadně úplně na samý dno,
tak už se může pohybovat jedině jednosměrně- nahoru, tudíž roste.
No, růst je takový folklór- když ti někdo, nebo něco, totálně
rozbombarduje život, tak to taky nevzdáš, všude okolo uslyšíš maschino
nevzdávej to, NEVZDÁVEJ TO, a stále a donejonečna se proto budeš zvedat,
furt, jak mamlas, až tě to třeba zabije ;)
0 Nominace Nahlásit |
Ano. Např. Československo a Německo. Samozřejmě je nutné obnovit všechno to, co bylo válkou zničené.
U nás hrálo důležtou roli stavebnictví. Vybudovaly se významné průmyslové a inženýrské stavby, postavila se celá města a sídliště.
Docházelo také k osidlování pohraničí a jeho znovubudování.
Mnoho mladých lidí odcházelo ze zemědělství do průmyslu, aby podpořilo obnovu průmyslu. Zvyšoval se i počet zaměstnaných žen, které měly nahradit chybějící muže, kteří padli ve 2. sv. válce.
2. světová válka zničila hospodářství, průmyslovou výrobu. Došlo znárodnění průmyslu, začalo plánované hospodářství. Rozvíjel se těžký průmysl a vojenská výroba, docházelo ke kolektivizaci zemědělství a extenizívnímu rozvoji hospodářství. I když se brzy začaly objevovat důsledky plánovaného hospodářství.
Zatímco v Německé spolkové republice se hovoříilo o tzv. Německém hospodářském zázraku (něm. Wirtschaftswunder) protože po 2. sv. válce došlo k rychlému neočekávaně dlouhodobému hospodářskému rozvoji země.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Uvědomte si, že doba po válce byla dost zlá a nedalo se vše opravit a proinvestovat za jeden rok, nejdříve se muselo investovat do odstranění sutin po bombardování, obnovit chodníky, cesty, kanalizace, zbudovat nové školy, zdravotní střediska, obchody, pomoct v zemědělství, obnovit továrny které hodně utrpěly bombardováním, obnovit železniční tratě, rodiny v podstatě začínali na nule a stát na tom byl stejně, na rozdíl od dnešní doby se lidé podíleli na společných pracích aby to šlo rychleji a levněji. Za to jim stát poskytl lékařskou péči, školy, školky a jesle pro jejich děti zadarmo, energie byly od státu také dotované, veřejná doprava jak by smet a mnoho dalšího bylo státem dotované aby občané platili jen to nejnutnější za jejich pomoc při obnově státu. Nežilo se na dluh, ale kupovalo se jen to, na co byly peníze, takže ne proto že by zboží nebylo ale proto, že lidé byli naučení, žít jen za své, nikoliv za půjčené od banky. Nebyli tak otroky ve vlastní zemi, jak je tomu dnes. Dnes jsou regály plné zboží, které funguje dva roky a jde do popelnice, na tyto dvouleté výrobky se lidé zadlužují a výsledek je otroctví. Za další, pokud něco funguje stejně to vyhodí a jdou za půjčené peníze koupit další jen aby byli In, měli například nejmodernější mobil, televizi…kdo byl svobodnější, lidé v socialismu nebo kapitalismu?
0
před 3090 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek