Platily se někdy v historii poplatky či daně z komínů?

V zemích Koruny české se zdaňovalo leccos. Platila se daň z lánů, dávka na pícování koní, na koně pro vojsko, na výzbroj rekrutů, na ochranu proti zavlečení moru z Uher, na útraty korunovační a tabáková daň.
Ale státní kasa stále zela prázdnotou. A tak římský císař a český a uherský král Leopold I. z dynastie Habsburků zavedl další daň.
V roce 1676 stanovil povinnost platit daň z komínů. Z každého komínu, který vyčníval nad střechu, šly do císařské pokladny penízky. Platit museli všichni. Šlechta, měšťané, klér i vesnický lid. Kdo odmítal platit, se zlou se potázal. Z moci úřední mu byl komín zbourán i s kamny

Zdroj: http://www.ces­katelevize.cz/po­rady/1095927644-kalendarium/209572235­300044/

Poprvé s tím přišli v roce 1876 Habsburkové za císaře Leopolda I. a další císařové toto nařízení

sloužící především k vybíraní daní pro stát stále potvrzovali, včetně poněkud perfekcionalis­tického Josefa II, který dokonce nařídil přísnou revizi a vyňat z komínové daně nebyl nikdo, ani klér, tedy kněžstvo.to ovšem nějak nemohl strávit farář v městečku Ryžovišti a když odmítal zaplatit, tak mu jednoduše z moci úřední komín zbourali, včetně kamen.
Zde jsme u dalšího, méně známého hlediska, komínové daně. V obci za její výběr odpovídali rychtáři, ale ti měli na druhé straně i povinnost každoročně dvakrát provést kontrolu kamen a hlavně komínů „stran nebezpečí požárů“.