Odpoveď byla označena jako užitečná

Neuvedla jste kontext., takže obecně.

Nábožensky – Večeře Páně – (podle křesťanské tradice) poslední večeře Krista s učedníky před jeho smrtí; symbolické přijímání těla a krve Kristovy (ve svátosti oltářní u katolíků n. v chlebu a víně u reformovaných);

https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=ve%C4%8De%C5%99e+

"Prvním označením je „večeře Páně“, které je použito v 1. listu Korintským. V řečtině se doslova píše "Pánova večeře“ – δεῖπνον κυριακὸν, lat. Coena Dominica)

Dále se užívá název „stůl Páně“, „lámání chleba“, „eucharistie“.

Záleží na úhlu pohledu.

https://www.a­riel.org/pdfs/lan­guages/mbs_108_­cz_2015-08-epsilon_vecere_pa­ne.pdf
--

Položila jsem mailem dotaz na web Ptejte se knihovny. Dnes jsem obdržela tento mail. Je to odborný dotaz, určitě se objeví na uvedené stránce.

"Dobrý den,
informace pro zodpovězení Vašeho dotazu jsem čerpala především z knihy „Jak zacházet s náboženskými výrazy – pravopis, výslovnost, tvary, význam“ (Academia, 2004).

Při psaní velkých či malých písmen v náboženských výrazech typu večeře Páně (ve smyslu liturgického obřadu), eucharistie, tělo Kristovo, svátost oltářní atd. se počítá s kolísáním – je tedy možná obojí varianta. Obecné pravidlo je takové, že podoba s malým písmenem je základní, zatímco varianta s velkým písmenem je příznaková, která vyjadřuje pisatelovu náboženskou úctu a teologickou jedinečnost, a měla by být opodstatněna charakterem textu či kontextu.

To znamená, že základní podoba s malým písmenem (např. eucharistie, večeře Páně, tělo Kristovo, svátost oltářní) je povahy terminologické s přesně vymezeným významem a platí pro takové texty, kde je náboženská úcta samozřejmostí a není třeba ji nijak zdůrazňovat – týká se např. odborných teologických textů, katechismů, pastoračních dokumentů či textů určených nejširší veřejnosti (tisk)

Podoba s velkým písmenem (např. Eucharistie, Večeře Páně, Tělo Kristovo, Svátost oltářní) je příznačná pro meditativní texty, duchovní poezii, křesťanské weby, sociální sítě, laické duchovní texty apod.

Pravdou je, že např. v internetovém prostředí je trend psaní velkého písmena u těchto výrazů poměrně rozšířený, ačkoli z lingvistického hlediska k tomu mnohdy není ani důvod, ale za gramatickou chybu to považovat nelze. Naopak v tištěné náboženské literatuře obecného charakteru převažuje u těchto výrazů varianta s malým písmenem.

Použité zdroje:
Jak zacházet s náboženskými výrazy : pravopis, výslovnost, tvary, význam / Josef Šimandl … [et al.]. – Vyd. 1.. – Praha : Academia, 2004. – 116 s. ;. ISBN: 80–200–1193–5.

Psaní velkých písmen v češtině / Ivana Svobodová a kolektiv. – Vydání první. – Praha : Academia, 2015. – 350 stran ;. ISBN: 978–80–200–2513–5."

Upravil/a: annas

Mám pocit že „Večeře Páně“ je názov akcie poriadaná na rozlúčku. Preto by sa slovo „večeře“ malo písať s „Večeře“ tu nejde o obyčajnú večeru s vínom a chlebom, ale o pripravenú akciu, kde Kristus oznámi svojim priateľom, že jeden z nich ho zradí… Tato „Večera Pána“ na rozlúčku bola v histórii len jedna, ostatné „večere Pána“ boli len tradičné spomienky na „Večeru Pána“.