Oslovuje vás folklór? Pokud ano, který druh máte rádi? Znáte historii Jízdy králů? Je žádoucí dodržovat její tradice?

Jízda králů je krásná tradice . Měla by se rozhodně zachovat zvlášť v oblastech ,kde se do dnešní doby dodržují tyto zvyky …ve Vlčnově je proslulá Jízda králů .
Doplňuji:
zde něco pro ty ,kteří snad nevědí oč se jedná .....čtěte pak dál i v odkazu

Příprava a zdobení koně

Výzdoba koně se připravuje v domě chlapce, který bude jezdit. Je potřeba udělat zhruba 80 menších a 6 kusů větších růží. K větším růžím se připevňují papírové pentle s vystříhaným ornamentem. Větší růže bývají na čele koně, dále na obou stranách hlavy, nahoře na ocase a po obou stranách na bocích.Na prsou koně je zavěšeno papírové srdce, které zpravidla vyrobí osoby, které se to už dobře naučily. Právě srdce je typické pro hluckou jízdu králů.Na šíji koně se dávají textilní pentle různé barvy, šíře a velikosti. Na papírové pentle se stříhají proužky 2 až 3 cm široké.Na koně se nejprve upevní popruhy, jeden mezi přední nohy a dva z boku. Deka se dává většinou světlá a na ni se přišívají růže z papíru, které mají i pentlení. Bílé prostěradlo na krytí deky se ozdobí na stole a na hřbet koně se umístí až pak. Kožené sedlo, ohlávka a opratě korunují dílo.Jezdci mají prapor z tureckého červenobílého šátku upevněný na červeně natřené tyči. Tyč je na vrcholu zdobená špičkou a pod ní je 4 – 5 cm široký žlutě natřený pruh, na nějž se přivazuje kytka růží a tři různobarevné pentle. Jezdec má tento praporec upevněn v holínce.

Kdo jezdí

Odedávna je zvyk, že jezdí chlapci, kteří byli toho roku u odvodu a říká se jím legrůti. Králem je dvanáctiletý chlapec. Je oblečen do ženského kroje. Pážata (pobočníci) jsou rovněž v ženském kroji a každý má šavli na ochranu krále. Krále také chrání jezdci, zvláště ti, kteří mají bujného koně. Ti jezdí těsně za králem. Koně pážat a kůň krále jsou navzájem svázáni. Král bývá v sedle přivázán. V ústech má na znamení mlčenlivosti růži

Upravil/a: hanulka11

Milá annas,pocházím z kraje,kde se folklóru nedaří.Jednou jsem byla na jízdě králů,zážitek mám z toho na celý život,ještě teď,když si na to vzpomenu,mám husinu.Ještě jednou v životě bych tam chtěla být.Miluji,když jedeme do Kyjova,Šardic a Znojma,kde se sejde celá rodina,zpívá se.Zpívá!Ne,hu­láká,jak na vesnický zábavě.Oni to totiž na rozdíl od nás umí.

Nejen jízda králu, ale veškerý folklor a tradice je podle mě žádoucí dodržovat a ctít, ať jsou jakékoli. Je to přece dědictví našich předků a naše kultůrní a společenské kořeny.

http://www.ic­kyjov.cz/cil/360/­fotogalerie

Ano a měla by se dodržovat a drží, mí příbuzní bydlí v Kyjově a Svatobořicích, tam když je tato slavnost,obléknou si kroj a jdou na ni, sama mám ráda cimbálovku a když začnou zpívat na oslavách a svatbách to je něco.. souhlasím o zařazení do UNESCA

Od mala miluji cimbálové muziky z Horňácka- poprvé se mi do ruky dostala hranatá gramofonová deska, byl to obrázek frajárky a písně hrála cimbálová muzika Slávka Volavého. Od té doby jsem tuto hudbu miloval. Po dlouhá léta jsem poslouchal přenosy nebo rozhlasové záznamy z folklorního festivalu ve Strážnici (MFF). V období 90. let to vypadalo, že se lidová píseň úplně ztratí. Že lidé nenajdou cestu ke kořenům. Ale přesto píseň zůstává. No je to dobré, historii jízdy králů neznám, ovšem byly odvysílány pořady kolem historie. Začátky tradice nejsou jasné. Měli bychom je mít a pečovat o své tradice. Když už jsem tady, vzpomenu na moravského barda s měkce hlubokým hlasem Luboše Holého. Také on pomohl svým vrozeným talentem oživit spoustu písní. Jeho hlas můžeme slyšet z českého rozhlasu Brno v pořadu Na lidovou notu.