Odkud pochází a jak zní celé přirovnání, které uvádí matka v jedné komedii?

František Langer (1888 – 1965)
Značnou část své tvorby věnuje dramatu i František Langer. Povoláním byl lékař, později působí jako dramaturg ve Vinohradském divadle. Úspěch mu přinesly jeho veselohry, první Periférie je situována mezi zloděje žijící na pražském předměstí – v Košířích. Řeší tu problém zločinu, svědomí a trestu.

Hra nazvaná Velbloud uchem jehly vypráví opět o životě prostých lidí na předměstí, tentokrát ale o úspěchu chudé praktické dívky.

Netradičně, jako „divadlo na divadle“ je pojatá hra Dvaasedmdesátka. Žena odsouzená na dvacet let pro vraždu manžela zinscenuje ve věznici představení, v níž vylíčí své životní osudy. Opět na periférii mezi zločince se vrací hrou Obrácení Ferdyše Pištory, kde se hlavní hrdina, kasař a pasák, vrací do normálního života.

Velké popularity dosáhla komedie Grandhotel Nevada, ve které se Langer vysmívá šarlatánství a propaguje zdravý přírodní život.

Velbloud uchem jehly (1936)
„To se nikdy nestane, aby bohatý pán si vzal za ženu chudou holku. To radši projde velbloud uchem jehly!“ říká postava matky, kterou ztvárnila Antonie Nedošinská. A ví o čem mluví. Jako mladá dívka se zamilovala do bohatého pána a nakonec zůstala sama s dítětem. Proto svoji dceru Zuzku chrání před takovou známostí a domlouvá jí, ať si najde hodného, slušného chlapce, který to s ní bude myslet upřímně. Avšak lásce se poroučet nedá…
Doplňuji:
http://www.ki­nograf.cz/fil­move-platno/velbloud-uchem-jehly-1936

Upravil/a: rynek878

Autorem hry je František Langera hra nese název Velbloud uchem jehly.
Jde o citaci Ježíšovy věty: „Snáze projde velbloud uchem jehly, nežli by bohatý vešel do království věčného.“
Existuje několik hypotéz, jak rčení mohlo vzniknout. První možnost je velmi prostá, neboť předpokládá, že Ježíš citovanou větu skutečně pronesl. Druhá hypotéza vychází z toho, že rčení má reálný základ. V Jeruzalémských hradbách údajně byla branka nazývaná Ucho jehly, nesoucí jméno podle toho, že byla nízká a úzká. Velbloud by tedy Uchem jehly prošel jen stěží. Druhé vysvětlení má ještě další variantu. Podle této verze bychom úzkou branku našli i v jiných městech regionu, neboť Uchy jehly procházeli velbloudi s nákladem; co z nákladu brankou neprošlo a spadlo na zem, propadlo městu jako svého druhu mýtné nebo clo. Třetí hypotéza je neméně zajímavá. Při psaní řecké bible prý došlo písařskou chybou k záměně slova kamilos (lano) za kamelos (velbloud). Původní přirovnání „Snáze projde lano uchem jehly“ by však jistě nepatřilo k pozoruhodným.

Zdroj: http://www.zby­nekmlcoch.cz/in­fo/co_znamena/co_zna­mena_ze_snadne­ji_projde_vel­bloud_uchem_jeh­ly_.html