Vložila jsem otázku " Odkud pochází přípitek „živijó, živijó“ a od kdy se u nás používá? Znáte nějaký jiný?"

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/odkud-pochazi-pripitek-zivijo-zivijo-a-od-kdy-se-u-nas-pouziva-znate-nejaky-jiny

Odpověděl fcoop
"Je to převzaté z srbochorvat­štiny.Po 1. svět. válce importováno legionáři.

Uchytilo se to,nebylo to potřeba překládat.

Existuje i jiná varianta,a ta je skutečně naše,česká.

To jsme rádi, že jsme tady, že nás tady živijó!
To jsme rádi, že jsme tady, že nás tady živijó!
Živijó, živijó, živijó!!!"

Jinak v odkazu
http://www.e-kniha.com/proc-zivijo.html
–
Používám jedině český přípitek: Na zdraví!

„Ve všech slovanských zemích je toto slovní spojení podobné, třeba polské „na zdrowie“ či bulharské „na zdrave“. V románských jazycích zase používají varianty, které vycházejí z latiny. Například ve Španělsku či Brazílii je to „salud“, ve frankofonních zemích zase „à votre santé“. Ve Francii či frankofonní Kanadě se můžete setkat i s výrazem „čin čin“, což má evokovat zvuk cinknutí. Anglosaské země si zase vystačí se svým oblíbeným „cheers“.“
http://fresh.i­prima.cz/clan­ky/chystate-se-otevrit-sekt-prectete-si-nejprve-o-historii-pripitku

Upravil/a: annas

Kam se Čech zatoulal, něco si přinesl…
😉
Tohle pochází z ´jugoslávie´ z dob WWI -„mnoga ljeta, mnogaljeta…“…
😉

Souhlasím s Annas,
po I. WW popěvek importovali legionáři.

Živijó je popěvek, který se pronáší před přípitkem jako blahopřání tomu, kdo slaví narozeniny. Do češtiny (a také slovenštiny) se dostal ze srbochorvatštiny po první světové válce díky československým legionářům.
Happy nepoužívám,jsem če­hůn.