Nemovitosti po Sudeťácích byl od státu Čechům prodej neb to byl socialistický dar?

Tak podle toho, co jsem slyšel já od pamětníků, tak to bylo opravdu zadarmo. Jen se musely podstoupit nějaké administrativní opruzy. Šlo tehdy o to, aby se zabydlelo/zaplnilo v podstatě vyklizené pohraničí. Vidina VLASTNÍHO statku/hospodář­ství/nemovitos­ti ZDARMA to DOBŘE podporovala. Ne chvíli, bo všechna hospodářství byla (po únoru 1948) „kolektivizována“.

Nemal to zadarmo, musel tam potom pracovať.
Akcia vysťahovania Sudet bola po vojne, ešte za Beneša. Tu nebolo možné hovoriť o socializmu. Niekto na tej pôde musel pracovať.
Po vojne ostalo veľa ľudí v Československu bez domova, veľa z nich išlo práve do oblasti po vysťahovaných Nemcoch v Západných a Severných Čechách. Nehovoriac o českých a slovenských repatriantoch, ktorí prišli po vojne do ČSR hlavne z oblasti Severnej Juhoslávie, Maďarska a ruskej Volyne. Z tých čias aj pochádza ich prezývka „Reslováci“

Upravil/a: led

Tak to by musel být hooodně vysoký „potentát“ 😉
Ani ti to neměli zadarmo. mohli si jen „zabrat/vybrat“, to nejluxusnější,
nejlepší, nejvýhodnější.
Domky byly propachtovány i s půdou.
Po roce 1948, většina políček skončila v JZD nebo ve Státním statku a lesech.

Většina domků, vil, byla státních = nájemní bydlení, nebo podnikových.
Později byly některé domky , vilky (tady na Karlovarsku), nájemníkům
prodány. Bylo třeba je udržovat, opravovat (investovat)

Mnohé bytové domy a vily . sloužily, jako nájemní bydlení až do porevolučního
Klondike a privatizace, rozprodávání městského a podnikového, bytového fondu..

Ono toho zadarmo mnoho není (dnes téměř nic), nebylo (kromě státních příspěvků na něco). Některé věci byly zvýhodněné , včetně půjček ⇒ možné, následné zakoupené
věcí (nábytek, auto, pračka, barevná TV, automat. pračka, ty byly poměrně drahé).
.
Zadarmo byly jen některé ROH pobyty zaměstnanců, v podnikových objektech, dětské tábory, školy v přírodě, pro děti z průmyslových oblastí. Jubilejní letecké zájezdy a pobyty
(k padesátinám atp.). Jednodenní zájezdy pro zaměstnance, na výstavy a s dětmi do ZOO
v Praze nebo na lední revue a na Matějskou pouť.
Jindy se na organizované zájezdy, včetně NDR (nákupy a poznávací), přispívalo
10 Kčs,
Jiné na vesnicích byly i zbourány (to zažila i babička s dědou v 70. letech).