Otec mi vyhoruje zákazem cesty do Chorvatska na dovolenou s přítelkyní
i když jsem dosáhl 18 let.
Nebo i zákazem jezdit za otcem přítelkyně.
Má právo něco takového zakázat i po dosažení osmnácti let?
Zajímavá 0 před 520 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Pokud si vyděláváš, žiješ ve svém bytě a za své, tak takové právo nemá. Pokud toto nesplňuješ, tak samozřejmě můžeš. Žiješ z jeho peněz a zřejmě i jezdíš.
0 Nominace Nahlásit |
To záleží na tom, jestli už se sám živíš.
Pokud se sám živíš, tak ano, zakázat Ti to může, já Ti taky mohu teďka zakázat si sahat na ptáka tři tejdny, no tak a co jako, tak jsem Ti to zakázal, no tak co, asi, mne s tím pošleš do prdele, ne? Jednoduché.
Pokud se sám neživíš, tak otázka je poněkud složitější.
On Ti nemůže přímo zakázat jet do Republike Hrvatska (respektive může, jak já s tím pérem 👌😅), ale logicky Ti 1) na to nemusí dát prachy a 2) pokud si na to třeba vyděláš – co já vím – na brigádách, tak může chtít, abys se těmi penězi – z takové a takové části – podílel na rodinném rozpočtu, no a Tobě pak nevyjde na tu cestu, třeba. Jinak Ti to, samozřejmě, zakázat nemůže.
Pochop, dítě je do 18 let, ale něco, co můžeme nazvat pracovně statusem žáka, můžeš mít až do 26 let. Žákem denního studia můžeš být i déle, ale pak už k Tobě rodiče nemají vyživovací povinnost, na vysoký škole po Tobě můžou chtít nějaké školné, nedostaneš průkazku na slevu do Šukafonu, atp.
Ale do těch 26 let Tě ti rodičové musí živit. Jsou výjimky, jo, kdybys třeba zneužíval právo, prostě bys se přihlásil do školy, jebal na to, na konci roku bys propadl, odešel a přihlásil se do jiné školy. A tak pořád dokolečka dokola pět, šest let, už bys byl vyučený, nebo bys měl maturitu, ale prostě by se ti nechtělo makat. Třeba. Ale o tom by musel rozhodnout soud.
Co to znamená živít? No, to znamená, že máš nárok na jejich životní standard. Když bude fotr ředitelem „Živnobanky“ a matka oční chirurg v obci Hlavní město Praha, na soukromé klinice za $$$, tak máš nárok na úplně jiné výživné, než když matka bude uklízečka na nádraží Holešovice a fotr operátor výroby za Kč 25,000.00 hrubého. V tom prvním případě by Ti to mohli zakázat stěží, v tom druhém vcelku úspěšně.
V každém případě o výši výživného, jakož i dalších okolnostech, rozhoduje soud na základě žaloby, jo, pokud se na tom nedohodnete, samozřejmě.
0 Nominace Nahlásit |
Dle právního řádu po dovršení plnoletosti nemá…ale má pro změnu
právo tě vykázat (vystěhovat) z domu, nedávat ti ani korunu, prostě má
právo se o tebe již dále nestarat…
my netušíme proč, ti to otec zakazuje (ale asi nějaký důvod má), ani
jaké jsou tvé rodinné poměry, jestli ještě studuješ, nebo pracuješ, kde
bydlíš a pod., ale vzhledem k tomu, jak se „naivně“ ptáš, tak ještě
na vlasních nohou nestojíš, takže pokud bydlíš pod jehou střechou, ta
morálně MÁ PRÁVO TI TO ZAKÁZAT…
0
před 519 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Z pohledu zákona jseš plnoprávnej (předpokládám). Z pohledu morálky „cti otce svého i matku svou“ (k tomu existují ospravedlnitelné vyjímky). Reálně Tvůj otec může projevit přání abys něco dělal a něco jiného nedělal a teď záleží na spoustě dalších okolností, zda je pro Tebe vhodné a rozumné poslechnout.
Zpravidla dokud jseš pod střechou rodičů musíš hledat nějaký schůdný kompromis, pokud chceš pohodu v rodině/domě.
0
před 519 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pokud se živíte/bydlíte za Vámi vydělané peníze, pak jen těžko.
Pokud hodláte cestovat za penízte svých rodičů, jbylo by to od Vás
nemorální.
Pokud si ba cesty vyděláváte, těžko něco zmohou, když si postavíte
hlavu.
Mají o Vás jistě starost/obavy.
Cestovat za otcem „přítelkyně“ v 18 letech se i mně zdá zbytečné.
Takových „lásek“ ještě může být….. Co byste u něj hledal za
štěstí? Budou se o Vás muset postarat a nemusí být zrovna 2 nadšení,
když si mladičké dcera přivede „přítele“
Zdá se, že Váš otec má dostatek rozumu 😉
0
před 519 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U kazdeho sporu jsou minimalne dva. Nevime, z jakeho duvodu ti to otec
zakazuje?
Neco mu na te ceste vadi, ale ty nepises co?
0
před 519 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
No jelikož ceta je již mnou a přítelkyni zaplacená a vše si financujeme sami a rodičům za jídlo atd platím tak v tom případě tedy zakázat nemůže?
A jak, jako?
Z pohledu práva je nemusíš vůbec poslouchat, pochop to. Oni Ti musí platit, pokud se teda nejsi s to sám živit, protože (zpravidla) se připravuješ na budoucí povolání denním studiem, takovou částku, abys měl životní standard jako oni. Právo neřeší, jestli chtějí, nebo nechtějí, jestli se jim to líbí, nebo nelíbí: musí. Když nebudou platit dobrovolně, bude „já su tuná neni mama, já su tuná exekutor“. Neměli si vyrábět dítě, když jim vadí, že stojí prachy.
To je mylná představa spousty maloměšťáků, něco jako „dokud tě živím …“. Ale žádná taková povinnost* de iure* neexistuje, tedy ji nejde vymoci.
Pokud se živíš kompletně sám, no tak je můžeš úplně vyřadit ze svého života. Jistě, potom se může stát, že Tě vydědí, například, a taky čistě z morálního hlediska by ses, jednou, o dědictví hrdlit neměl, ale to už je zase jiná záležitost.
Já vlastně nevím na co se ptáš: výkon práva jednoho jedince končí tam, kde začíná výkon práva druhého jedince (nebo nezbytný a oprávněný zájem celku). Jedinec je povinen konat jen a pouze to, co mu výslovně ukládá platné právo a donutit ho nekonat lze pouze to, co právo konat výslovně zakazuje; to se zove legální licencí.
Stát, naopak, nesmí konat nic, co mu právo výslovně nepovoluje a musí konat všecko, co mu právo výslovně nařizuje, to se zove zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretensí.