Žádné důkazy o jejich existenci nebyly nikdy nalezeny (prozatím)…
Ale mě by zajímalo jestli by prostě bylo fyzicky možné, aby existoval obří ještěr (had) s netopýřími křídly, který chrlí oheň?
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, Henry1660 před 2424 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
"Mohli by existovat draci? Evolučně to není nesmysl!
Většinu vlastností, které dělají draka drakem, totiž u celé řady živočichů najdeme, až na chrlení ohně. Ale draci stejně ve starověkých i středověkých legendách oheň spíše nechrlili, jen měli „jedovatý dech“… Nicméně stejně si příroda dokázala poradit i s tím, však ještě uvidíte
Létající ještěři
Dračí zbroj
Chrlení
Prskavec útočí:
Nesmyslná kombinace
Zdálo by se, že když zkombinujeme aligátora, dráčka létavého a brouka
prskavce, vznikl by drak jako ze Hry o trůny, Beowulfa nebo Hobita. Ale
bohužel, přírodní mechanismy prakticky vylučují, aby taková kombinace
vznikla. Například tvor natolik obrněný jako aligátor by byl příliš
těžký na to, aby se dokázal vznést do vzduchu. A pokud by měl mít
mechanismus na chrlení spalin, musel by na to obětovat asi třetinu těla –
a to si zase nemůže dovolit jiný tvor než drobný hmyz. Evoluční zákony
jsou prostě nemilosrdné…"
Prima ZOOM
https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/mohli-existovat-draci-evolucne-neni-nesmysl
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Nepředpokládám že „chrlit oheň“ myslíte doslovně. Ani plamenomet nechrlí oheň ale proud vysoce hořlavé směsi, kterou cestou k nepříteli zapaluje. Na evoluci je pěkné právě to že existovat může v podstatě cokoliv, záleží jen na tom zda se to ujme a stane se z toho v jistém smyslu výhodná konfigurace a tedy relativně „ustálený“ živočišný druh. Pokud se to neujme, jednoduše taková vlastnost v několika generacích zanikne a vyslouží si nanejvýš nelichotivé označení „genetická vada“ …
Zjistěte si něco o Prskavci, je to brouk který se dokáže touto metodou účinně bránit, nechlí sice přímo hořící látku ale látku na bodu varu, tak jako tak se jeho metoda v přírodě zjevně osvědčila a tak můžeme mít důvod předpokládat, že se život podobnou evoluční cestou na Zemi už v minulosti několikrát vydal a klidně i v mnohem větším měřítku, nemáme o tom bohužel dostatek důkazů, takže zůstane u doměnky 🙂.
Cituji z wiki chemický popis toho jak proběhne takový ohřev a útok „vyměšovací buňky prskavce vytvářejí v jeho těle hydrochinon, peroxid vodíku a popřípadě ještě další chemikálie závislé na druhu brouka. Tyto chemikálie brouk uskladňuje v zásobníku a v případě nebezpečí přes svalově ovládaný ventil přesune do tlustostěnné reakční komory. Tato komora je potažena buňkami, které vytvářejí speciální enzymy (katalázu a peroxidázu). Jakmile je směs vtlačena do této komůrky, začnou tyto enzymy okamžitě štěpit peroxid vodíku a katalyzovat oxidaci hydrochinonu na chinon. Při této reakci vzniká volný kyslík a vytvoří se tolik tepla, že se pětina obsahu reakční komůrky vypaří. Tím vznikne přetlak, brouk s velkou přesností zamíří zadeček na svůj cíl a oblak chemikálií horký okolo 100 °C je vystříknut na nepřítele. Vystříknutí probíhá v pulsech s frekvencí asi 500 pulsů za sekundu. Výstřik je dokonce slyšet.“
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
Plaz s netopýřími křídly: ptakoještěři měli mít rozpětí až kolem 10m. S tím ohněm mi to připadá jako větší problém.
0 Nominace Nahlásit |
Já vidím háček v tom slově „obří“. Tvor, který by vážil
řekněme jednotky tun a měl by se pohybovat pomocí mávajících křídel, by
musel mít ta křídla tak velká, že neexistují dost pevné kosti na jejich
konstrukci a dost silné svaly k jejich pohonu.
Wiki:
Někteří pterosauři představovali bezpochyby největší létající
živočichy všech dob. Druh Quetzalcoatlus northropi ze svrchní křídy mohl
dosáhnout rozpětí křídel 12–15 metrů, což odpovídá středně velkému
turistickému letadlu. Přesto jeho hmotnost činila zřejmě jen kolem
130–250 kilogramů. Největší ptakoještěři se zřejmě přiblížili
biomechanickému limitu pro jakéhokoliv létajícího tvora.
V literatuře a filmu, kde se velcí draci vyskytují, se celkem otevřeně přiznává, že jsou poháněni magií. Na vlastních křídlech by nedokázali létat a už vůbec dělat prudké obraty.
Nedovedu si představit, k čemu by bylo vrhání ohně z tlamy. K lovu? Pro rychle letícího dravce je jednodušší kořist chytit do tlamy nebo do spárů, jak to dělají dnes ptáci. Dále – co se stane, když rychle letící tvor vrhne před sebe oheň? Ano – vletí do něj a popálí se sám. Podívejte se jak vypadá A 10, když pálí z palubního gatlingu. Pro obranu – ještě horší. To už by bylo lépe vrhat oheň z opačného konce těla. Ale dovedu si představit vrhat třeba proud jedovaté látky, která „pálí jako oheň“. To někteří živočichové umějí.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ptakoje%C5%A1t%C4%9B%C5%99i
0 Nominace Nahlásit |
Určitě ne. Možná jen v Rusku by dokázali zkřížit požární hadici „A“ s kaloněm, ale to stvoření by chrlilo jen vodu. Možná dobrý návod pro hasiče.
0
před 2424 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2633 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |