je to jako s bankami. Mnohé se chlubí elektronickým bankovnictvím ale s řadou úkonů stejně musíte pak na pobočku pokud nejsou v elektronizaci důslední. Nemluvě o tom, že pod pojmem elektronizace státní správy si rozhodně nepředstavuji to, že nějaký moula vystaví na webu wordovský dokument s dovětkem, stáhněte, vyplňte a pošlete na email, a tak to dnes bohužel v mnoha případech vypadá 🙂
Rozhodně tu existují obří rezervy, ale nejsem tak naivní abych věřil tomu že paní ministryně dotáhne do optimálního stavu. Ve státní správě si prozatím elektronizaci každý pojmul odlišným stylem, sice existují zárodky toho jak by to správně mělo vypadat v budoucnu (více na portále https://opendata.cz/ ) ale tento projekt je rozhodně zatím jen v zárodku a státní úředník je bohužel schopen jej velmi snadno zadupat pod zem odfláknutými požadavky na IT řešení v zadávacích dokumentacích …
Upravil/a: anonym
2Kdo udělil odpovědi palec? ivzez, Mc Merkurion
před 2532 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?ivzez Nahlásit |
Co by mohli novináři s něčím, čemu nerozumějí,
dělat jiného, než to přepapouškovat?
Část státní správy je sice online, ale pořád má hodně velké
„rezervy“.
Problém je podle mne hlavně v nejednotnosti a nedůslednosti.
Pár příkladů:
Povinnost podávat daňové přiznání elektronicky má jenom ten, kdo má datovou schránku.
Úřady jsou povinny si zjistit, jestli ten, s kým komunikují, má datovou
schránku,
a pokud ano komunikovat jejím prostřednictvím. Úřady ale dodnes spoustu
korespondence vyřizují listinnými dokumenty zasílanými poštou, přestože
jsou
povinny přednostně doručovat do datové schránky.
Vadí mi i zbytečná „buzerace“ občanů, kteří chtějí s úřady
komunikovat
prostřednictvím datové schránky. Mělo by stačit používat datovou
schránku,
protože její založení není možné bez ověření občana.
Některé úřady ale navíc vyžadují podpis zaručeným elektronickým
podpisem
(= další ověření + další zbytečný výdaj).
Jako další problém (stejně jako Ge0rge) vnímám odkazy na dokumenty
v „Microsoftích“ formátech DOC, DOCX, XLS, XLSX; když už by nebylo
vyhnutí,
měly by úřady používat otevřené formáty.
Vadí mi i způsoby „online ověřování občanů“, které
vyžadují
scany dvou osobních dokladů, vytištění výše zmíněných dokumentů,
podpis (případně ověřený podpis) a zasílání poštou, …
Obávám se, že to ani paní ministryně nedotáhne → snad aspoň něco zlepší.
__
K projektu OpenData, kterému se věnují lidé spojení s MFF UK a
VŠE:
Co jsou „pražské informatické univerzity“? Já neznám ani jednu.
Informatika se
učí na více VŠ, dobrou informatiku mají MFF UK, VŠE a Zemědělská
univerzita,
(pravděpodobně i další VŠ). Nejde ale „informatické univerzity“.
Škoda, že (podle mne) dobrému projektu OpenData
ubírá nepřesné vyjadřování na důvěryhodnosti.
2Kdo udělil odpovědi palec? Mc Merkurion, autacek
před 2532 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nejsem si jistý, že dnešní úředník už pochopil. Že cestou k celkovému řešení elektronizace státní správy rozhodně není vyvíjet dílčí izolované systémy od píky až ke klientovi, které si data hamoní a neposkytují ven žádné API … Stále totiž takové vznikají, takže toto nepochopení zřejmě nemá konce.
… s obouma souhlasim, hlavně se mi líbí, jak ivzez popsala fungování úředníků, a tím se dostávám k tomu co chci říct: nezkolabuje to nakonec na tom, že úředníci budou mít strach, že je nahradí počítače a z toho důvodu, že to budou trochu (více) bojkotovat?
Je možné, že teď některým úředníkům křivdím, ale myslím si, že většina z nich takto vůbec neuvažuje.
Řada úředníků má problémy s PC. Naučili se pracovat v několika nejčastějších programech, ale už si poměrně málo z nich dává věci do souvislostí (viz opakované ověření už úředně ověřeného občana).
I mezi nimi jsou lidé, kteří by rádi něco dělali jinak, ale nemohou, protože jsou „svázáni“ úřadem, předpisy a nadřízenými. (To by bylo na několik „románů“.)
Jak jsem zmínila ty piráty → tam hraje hodně velkou roli mládí a vzdělání, zájem o informatiku a přemýšlivost, kritičnost, chuť zkoušet nové, elán něco změnit, …
Takoví lidé se najdou i mezi staršími, ale zdaleka jich není tolik, jako mezi mladými.
Piráti mají i řadu chyb (stejně jako my všichni), mají i představy, s kterými se neztotožňuji (např. legalizaci měkkých drog), ale ten elán, určitá dravost, skutečnost, že jsou od začátku „transparentní“, … → vidím v nich určitý příslib. Myslím si, že toho pro náš stát (pro nás všechny) mohou hodně udělat.