„Milovat je snadné, dokud nevíte, co vše za láskou se skrývá.“ Může člověk pochopit pravou podstatu lásky?

Pravou lásku těžko pozná či pochopí ten, kdo nemiluje sám sebe, proto může vzniknout láska-záliba, láska-marnost, láska vášeň, láska-fyzická.

Už jsem zde uváděla, že existují různé druhy lásky, protože láska má víc významů – láska ke knize, k přírodě, k fotbalu , nebo láska k jiným osobám – sesterská, bratrská, mateřská, a láska pohlavní – fyzická.

Mám dojem, že to byl Stendhal, který, lásku fyzickou definoval jako lásku zvířat, divochů a prý hrubých Evropanů.

Pokud jde o pravou oboustrannou lásku včetně fyzické, nejde jen o smyslové uspokojení, ale především uspokojení ducha.

Ze staroindické moudrosti vyplývá, že z náklonnosti duše se rodí přátelství, z náklonnosti rozumu úcta, z náklonnosti těla vzniká žádostivost. Spojením všech tří náklonností vzniká pravá láska.

Pravá láska vzniká zpravidla pozvolně. Sice se uvádí i láska na první pohled, ale možná jde o instinkt, nebo zamilovaný si splnil svou představu. Jde o vzplanutáí, nápor emocí, ale láska je mnohem víc, takže je třeba ji vyvíjet, obohacovat atd.

Co je pravá láska podle Shakespeara v Sonetu 116?

"Láska je maják, jenž hledí z dálky
vždy pevně bouřím vstříc jak neotřesná stráž;

láska, toť stálice pro všechny bludné bárky,
jejíž vliv nezměříš, ač její výšku znáš.

Láska, toť není jen blázen let,
i když krásu růžových rtů podetne kosa dnů;

láska ta nemíjí jak míjivý běh Času,
ta všechno přetrvá a jde až do hrobu.

A jestli je to blud, jejž bych sám dosvědčoval,
pak nikdy nepsal jsem a nikdo nemiloval."

Překlad Jan Vladislav

http://sara-zuzanna.blogspot­.com/2008/09/so­net-116-william-shakespeare.html

Upravil/a: annas

Některý člověk pochopí, jiný ne.