iceT
Joooo,na lyžáku,tam bylo vesele,zejména tehdy,když jsem se nebyla schopna
udržet na lyžích,a když už jsem zvládla toto,tak pro změnu neschopnost
udržet se ve stopě.Hlavně když jsme trénovali na svahu,tak ty mrchy prkna
ne a ne jet tam,kam chci já,ony si jely furt svoje.Když jsem měla ze svahu
vylézt stylem lyže do klasu,tak jsem pořád sjížděla dolů.
Ale jednou nastala docela nebezpečná situace,to když už jsme byli trošičku
pokročilejší,tak jsme jeli na výlet na lyžích a brali jsme to kolem
Tesáku jako okruh,tak bylo jedno místo trochu z kopce a do zatáčky,ale mě
furt nešlo držet se ve stopě,takže ne,nezabočila jsem a jela furt
rovně,až jsem zastavila o haldu sněhu hlavou napřed.Instruktor když mě
viděl jak jedu pořád rovně,tak chudák brzdil i za
mě.I očima.Jo,jo,lyžák…
Drap
V době když jsem chodil já na základku, tak se žádné lyžáky
nepořádaly. A proč taky ? Každe odpoledne jsme lyžovali
Michal Kole
Já jsem na lyžáky, nejezdil, ale spolužáci říkali, že šli i do
BAZÉNU a pokud NEUMÍŠ plavat, máš průšvih.
venkovan
Na střední – ty nejlepší. Nebyl sníh, a nebyly holky (byli jsme tak
nějak jen kluci – holky náš obor tehdy nesměly studovat).
když sníh nepadal a nepadal, škola dvoutýdenní lyžák po týdnu zrušila.
A večer začal padat sníh a ráno kdžy jsme měli sbaleno přijela zas
střední škola jen ze samých holek.
Jak to dopadlo všichni víme. Dobře – my jeli domu.