quentos
Vtipných příhod z VŠ studií jsem sepsal celou kroniku.
Namátkou:
- zhruba po týdnu jsem vyhrabal ke znovupoužití termosku. Bohužel v ní
něco žbluňkalo a zřejmě vlivem té dlouhé doby a úniku vzduchu se víčko
utěsnilo natolik, že nechtělo povolit. Po několika dlouhých minutách
titěrné práce s nožem, jímž jsem se snažil vytvořit mezi termoskou a
uzávěrem škvíru, to začalo konečně syčet, jak dovnitř vnikal vzduch a
uzávěr začal povolovat. Pak najednou vystřelil jak projektil, taktak že
jsem stačil uhnout, proudu vody se šťávou vychrstnuvšímu z termosky jsem
se už ale nevyhnul.
- snažil jsem se pilně studovat, takže takový ten typický „studentský
život“ plný chlastaček, pařeb a sexuálních orgií mě minul. Jednou
týdně ve čtvrtek večer jsem si povolil jít s kamarády na pivo, a co čert
nechtěl, vždycky mi do toho zavolala mamka, takže to vypadalo, jako když
jsem furt v hospodě…
- než jsem začal jezdit vlakem, párkrát mi ujel autobus domů a musel jsem
jiným spojem. Prakticky pokaždé to vyústilo v nečekanou příhodu:
v jednom neobvyklém spoji jsem potkal budoucí nejlepší kamarádku, další
spoj končil už v Úpici, takže jsem musel 12 km s narvaným báglem domů
pěšky, no a o semestr později spoj končil dokonce už ve Rtyni, takže
35 km domů pěšky, taktéž s narvaným báglem (z toho 5 km
bloudění – místo domů jsem došel do Havlovic).
- celé poschodí koleje mělo společnou ledničku, z níž se pravidelně
kradlo, což mělo za následek naštvané vzkazy v kuchyni pro zloděje; já
si tropil ze spolubydlících žerty, naoko se divě, jak je možné, že mé
sojové pomazánky se zloděj ani nedotkl… pak mi sklaplo, když mi ten hajzl
sežral ledvinky s rýží, meruňky a broskve.
- na víkendy jsem jezdil domů – až na jednu výjimku: o jediném
víkendu na brněnských kolejích jsem si chtěl k obědu usmažit sýr. Měl
jsem dva: jeden jsem spálil a druhý jsem místo na oleji omylem usmažil
na octě…
- chodil jsem i na přednášky mimo obor a někteří profesoři byli taky
dobrý figurky: obzvlášť jeden, který se od přednášek vždycky tak
zabral, že pak vytřeštil voči na hodinky, zděšeně zvolal:
„Ježišmarjá, Jarmilko!“ a mazal s omluvou pryč, že musí, nebo bude
manželka nadskakovat…
- a vůbec, co já bych to vypisoval počkejte si, až to (doufám) vyjde
knižně, vydavatelé už to mají na stole, akorát se to asi protáhne
vzhledem k současné výjimečné situaci…
- z gymnázia zas tolik veselých příhod nebylo, ale hned v primě jsem se
ztratil při nočním orientačním závodě, a jelikož jsem se hodiny
nevracel, volala se policie. Nic se mi nestalo, jen jsem se zkrátka ztratil a
nemohl najít cestu zpět, takže než mě po několika hodinách našli,
učitelka-organizátorka závodu si prožila chvíle hrůzy… no a já to pak
celé třídě nadšeně vykládal jako veselou historku. Třídní pak mamce
prý na třídní schůzce říkal: „Já myslel, že ho zabiju…“
Upravil/a: quentos
EKSOT123
Třeba tohle: Předchozí večer jsme byli trochu dýl v hospodě a ráno
v 7 začínaly praktiky tuším z půdoznalství. (Koleje byly sice na
opačné straně Brna, ale já už měl vyzkoušenou zkratku, kterou to šlo
indiánským klusem dát za necelé půl hodiny.) Takže to ráno jsem potmě
čapl ze skříňky něco bílého v přesvědčení, že jde o laborantský
plášť. Už po chvilce klusu jsem najednou hodil držku. Což v té rychlosti
a ještě v podroušeném stavu bylo trochu drsnější. Ukázalo se, že jsem
skočil do obřího psího lejna, které navíc bylo i hodně cítit. Sice jsem
se botu narychlo snažil vyčistit bahnem a rosou v další části zkratky,
která vedla neprostupnými křovinami, ale bota smrděla dál. Nakonec jsem na
cvičení doběhl o pár minut dýl a jsa tedy z více důvodů středem
pozornosti, vytáhl jsem z tašky ten plášť. Očekávání obecenstva bylo
naplněno, z domnělého pláště se vyklubalo prostěradlo…
Rokio
Sedmero mých příhod ze školy
- příhoda – Udělal jsem si legraci ze spolužáka Jaroslava. Ten se
naštval, a tak mě začal honit s úmyslem mě zmlátit. Já jsem šel k oknu
a Jarda do mě strčil. Poté jsem spadl do okna, a to se rozbilo na tisíce
střepů. Dostal jsem strach, a tak jsem utekl. Škoda byla 300 Kč, kterou
zaplatil můj otec. Jaroslav neplatil nic.
- příhoda – S Jiřím jsem organizoval zápasy ve třídě, když byla
polední pauza. Nebyly to rvačky, nýbrž legitimní zápasy, kde byly přesně
stanovená pravidla a nikomu se nic nestalo.
- příhoda – Stalkoval jsem Jiřího. Psal jsem o něm slohy, napsal jsem
seznam jeho hlášek, vytvořil jsem o něm prezentaci na téma Slova, které
ho štvou, a dokonce jsem o něm napsal novelu. Také jsem si o přestávkách
z něj dělal legraci, a proto mě několikrát zmlátil (asi 20krát). Obešlo
se to naštěstí bez trvalých následků.
- příhoda – Dopustil jsem se sexuálního harašení vůči spolužačce
Stefanii, která mi za to dala na budku před celou třídou. Neřekl jsem to
učitelům, ani doma.
- příhoda – Obtěžoval jsem několik desítek slečen na veřejnosti ve
škole (někdy i skupinku holek najednou). Jednalo se ale stále o sexuální
harašení.
- příhoda – Psal jsem slohové práce o učiteli matematiky a českého
jazyka. Učitel matematiky nic nezaregistroval, ale češtinář ano. Šel
k mé lavici a řekl: „Nepiš o mě ty svoje slohovky. A už o tom nechci
slyšet.“
- příhoda – Vytvořil jsem prezentaci přes PowerPoint na téma
Pragmatické učení. Popisoval jsem tam, jak podvádět a jak získávat dobré
známky. Také jsem před třídou v přítomnosti zástupce ředitele
prezentoval moji důchodovou reformu.
poznámka: Všechny se staly při učení na OA.