Máte často deprese?

Určitě navštivte psychiatra, dnes to není žádná ostuda. V dnešní době jsou deprese běžná nemoc a nevyhýbá se ani mladým. A ve vašem případě s hubnutím, musíte to už začít řešit. Dostanete léky proti depresi a časem se to spraví, ale bude to nějaký měsíc trvat.

Pokud mate chut si o tom promluvit s psycholozkou – přátelé vás málo vnímají, když se jim svěřujete, nebo nemají chuť radit – tak nad tim zbytecne moc nevahejte a zkuste to. Zkazit se tím nic nedá.

anorektičky nemusí zvracet, zvrací spíš lidé trpící bulimií. Nenič si tělo, jen protože ti nějakej trotl řekl, že seš tlustá. Dietami a hladovkami nic nevyřešíš, správně bys místo takového hubnutí měla naopak cvičit, a jíst denně častěji po „menších dávkách“ třeba šestkrát denně.

Přijdeš si sama i když je kolem tebe spousta lidí… Možná to chce trochu se otevřít ostatním, bavit se s nimi, radovat se. Najít si činnost, která tě bude bavit, kterou budeš dělat ráda, budeš mít pocit že jsi užitečná. Můžeš pomáhat všude možně, s dětmi, se zvířaty… Záleží na tobě.

S tím hubnutím a depresemi bych si být tebou ale zašla za psychiatrem. Poradí ti, pokecáš si s ním o tom, ukáže ti jiné úhly pohledu na různé věci, které tě trápí, včetně depresí z tloustnutí, samoty. Někdy je prostě nutné svěřit se do rukou odborníka.

zastávam názor:
Som taká, aká som. Ak sa tak cítim dobre, je to moja vec, druhých do toho nič.
Depresia? Za 60 rokov som na ňu nemala čas, načo mi je teraz? Netreba na ňu myslieť – čierne myšlienky, von z mojej hlavy – a hneď sa cítim príjemne. Ak by to nefungovalo obráťte sa na psychológa.

Měla byste jít k psychiatrovi. Anorexie je, když člověk moc nejí (nebo si úzkostně hlídá počet kalorií v jídle), a tak hubne. Ti co mají bulimii, tak se přejí, a potom to vyzvrací. To co zde popisujete, je určitě deprese a anorexie – nedávno jsem četla, že u mnoha lidí s anorexii/bulimií, způsobuje deprese. Také mám od třinácti let chronické deprese (už od prvního roku života jsem měla špatné zážitky, a potom to byla už poslední velká kapka). Pocit samoty a osamělosti svědčí o depresi.

Doplněno:
Paní „led“ ty myšlenky v depresi nelze ovládat, jako vypnout a zapnout světlo. Člověk si třeba uvědomuje, že ty myšlenky nejsou správné, ale nelze je z hlavy vymazat. A nebývá to „jenom“ o myšlenkách – bývá i vnitřně špatně – te%d nevim jak to lépe popsat.

Nastává doba dušiček a to u člověka nastávají takové depresivní stavy.J8 to také každým rokem pociťuji.

Buďte sama sebou a věci dělejte tak,aby byly radostí.Porada s odborníkem by vám pomohla.