Mně se velmi líbí, má hodně výhod a je podstatně levnější a
rychlejší, než klasické postupy. Jen se mi nelíbí název 3D tisk, protože
se tam nic netiskne. Výstižnější je podle mně termín aditivní
výroba.
https://www.peak.cz/ceska-revoluce-ve-stavebnictvi-17-tun-betonu-22-hodin-3d-tisku-a-novy-typ-domu-je-na-svete/23923/
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? marci1, aliendrone před 1317 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Rád bych odpověděl, ale jakmile mi v odkazu vyskočí „SOUHLAS“, vracím se.
3Kdo udělil odpovědi palec? paul1, Kepler, Jiří Bohumil
před 1317 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
3D tisk je zavedený termín pro různé technologie založené na automatizovaném nanášení jednotlivých vrstev pro rychlou výrobu (zejména) prototypů. Nyní se masově šíří do různých odvětví a od výroby prototypů se v mnoha případech přechází na výrobu finálních výrobků zejména v malých sériích (pro velké série bývají výhodnější jiné postupy) – ale i to se mění a třeba Průša tiskne i ty poměrně velké série.
3Kdo udělil odpovědi palec? paul1, Kepler, aliendrone
před 1316 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
tohle je docela starý koncept..už jsem ho viděla zhruba před
3 lety…obecně to není zase až tak praktická věc..je to beton, takže
všechny rozvody musíš mít rozmyšlené předem a nacpat tam trubky už při
tisku…no a pokud chceš něco předělat pak jsi v háji…tohle bude mít
využití asi jen když je třeba vyrobit nějaký atypický tvar, který se
z klasických stavebních materiálů tvoří špatně…a ještě jsi
limitovaný rozměry…velký objekt to vyrobit neumí…ten barák je spíš
taková zajímavost…
a jak to, že se nic netiskne?…co dělá tiskárna? nanáší dle
počítačového programu vrstvu toneru na plochu papíru…a tady jsou to
vrstvy betonu a je jich víc nad sebou…a pokládka je úplně stejně
řízená počítačem…
Upravil/a: Funna
0 Nominace Nahlásit |
Copak nápad, ten je parádní (a pěkně starý). Ve světě už podobné technologie provozují. Bohužel se prozatím (s vyjímkou reklamních keců) nepotvrdily ty brutálně nízké náklady, přeci jen je to stále víceméně v prověřovacím stádiu. Ale až se to rozjede, tak by to mělo mít znatelný efekt (myslím). :)
Nezapomínej ale, že žijeme v Črdeli, u nás dokážeme podělat snad i leptony a kvarky. Sice vůbec netuším jak, ale JISTĚ se to povede, že ceny nových nemovitostí moc neklesnou. Developeři si pomůžou, stavebníci nezůstanou pozadu, možná přispěje svojí troškou do mlýna stát, kdo ví? Takže až všude ve světě ceny takových novostaveb klesnou, tak u nás to ještě NEBUDE pár let znatelné, tipuji. DOUFÁM, že se pletu. ;) :)
funna>>> Můžu se tvým „námitkám“ smát nebo by to bylo genderově nekorektní a neadekvátní? ;) :D :D
0 Nominace Nahlásit |
Trochu to připomíná bunkr. Je tam ale zajímavá ta pevnost, takže budoucnost budou mít tyto domy hlavně v oblastech, kde je nebezpečí zemětřesení, nebo laviny. Nevím, jak je to se životností a co po jejím skončení se stavbou? Vzhledem k pevnosti stavby asi bude problém její likvidace. Vývoj se určitě nezastaví přijdou i jiné technologie, kde tyto problémy nebudou.
0 Nominace Nahlásit |
Sice jsem neotevřel (viz Nassin) , ale vím o co jde. Souvislost s 3D
tiskem tu je, ovšem místo plastu se programově zakládají vrstvy betonu
(případně jiné stavební směsi). Ovšem klasické způsoby zdění to
určitě nikdy nenahradí.
Je to určitě náročné na vlastní technologické zařízení, pozemní
úpravy a stavbu ve svahu, naprogramování. A různé alternativní úpravy
oproti projektu-programu jsou určitě složitější, než u klasické
stavby.
Výhodné by to bylo pouze na větší vhodné ploše, u více staveb v jedné
lokalitě, bez jakýchkoliv úprav.
0 Nominace Nahlásit |
Já si myslím, že ve stavebnictví se stále více a více bude používat 3D tisk. Chce to jen najít optimální adhezivní přípravky, které budou fungovat i se stavebními hmotami a nebudou při dlouhodobém vystavení UV, teplotě nebo vlhkosti degradovat. Což samozřejmě dneska zatím není prozkoumané, ale myslím, že je to jen otázka času. :)
Alien: ad Funna
Ty námitky jsou ale opodstatněné. Dělat dodatečně rozvody je problém.
Buď se tam při stavbě udělají prostoty (dutina na stoupačky) nebo se tam
během stavby ručně založí co je potřeba, nebo se pak rozvody dělají na
zeď, nebo máš problém, protože do betonu… no jde to, ale dře to.
Dochy>>> S instalacemi se počítá již v PROJEKTU a to BEZ ohledu na typ zdiva. (tedy i v dřevostavbě). Dělat bez plánu, časového harmonogramu cokoliv většího, než králíkárna je o průser. (proděláš majlant a to i kdyby to bylo možné z právního hlediska > ze zákona nutná dokumentace)
Projekt obvykle počítá s kolektory, světlíky, montážími průchody atd. (a to i VÝHLEDOVĚ, tedy s ohledem na MOŽNÉ BUDOUCÍ požadavky). Žádná NUTNOST pokládat rozvody při stavbě není. A pokud jde budoucí překládky (ty se ovšem povětšinou týkají jen „měkkých instalací“ > kabely), tak pokud bych měl nadávat na fakt, že vyfrézovat do zdi drážku (z předpřipravené pozice) v betonu je těžší, než v cihle, tak připomenu, že je nutnost to pak i uklidit. Rázem si vybereš beton oproti variantě „úklid“. Žádný VELKÝ problém to zkrátka NENÍ. ;) :D :D
Funna: původní význam a princip tisku byl takový, že písmena z matrice se tiskla POD TLAKEM na papír, odtud název tisk, stisknout atd. Název sice přešel na inkoustové a laserové tiskárny, ačkoliv se tam nic netiskne, ale NANÁŠÍ. Když natírám plot, taky jej netisknu.
Klasický tisk je ve formátu 2D – dva rozměry, tedy plocha. Od toho se pak, pro tvorbu do prostoru, tedy 3D – tři rozměry, použil srovnatelně rovněž pojem „tisk“, v angličtině „print“ (místo možná v našem jazyce „nanášení“), což je zřejmě výstižnější než v angličtině „apply“, nebo „put“.
OK…máš částečně pravdu, ale je to prostě zaužívané z dob minulých (popravme Gutenberga, i když nebyl jediný, kdo na tenhle princip přišel)…ale přece nechceš, aby se začalo tiskárnám říkat nanášečky…i když to by platilo jen u ingoustových, protože na laserových se to stále „obtiskává“ z válce i když ne pod tlakem .-)…a na plot můžeš klidně nanášet, stačí jen místo štětky použít spray 🙂
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |