Má něco společného magnet a magnetofon?

Ano, jak se dovíte od Jiřího Rejzka a jeho Etymologického slovníku.
Rozdíl je v tom, že slovo magnetofon se k nám dostaol z francouzštiny, magnet z latiny ( řečtiny.) prostřednictvím němčiny.

"magnet, magnetický, magnetismus, magnetizovat, zmagnetizovat. Přes něm. Magnet z lat. Magnētis (lapis) a ř. Magnē̺tis (líthos) ‘magnetický (kámen)’ a to podle krajiny Magnēsía v Thesálii v severových. Řecku, kde byla naleziště rud s přírodním magnetismem.

magnetofon, magnetofonový. Z fr. magnétophone, vlastně‘přístroj pro magnetický záznam a reprodukci.". Magnet + fon.

• fon (ve složeninách) ‘týkající se reprodukce zvuku’. K ř. fōnē̺ ‘hlas, zvuk, tón’, fōnéō ‘vydávám hlas, mluvím’ "

Upravil/a: annas

Ano, magnetofon, jakožto zařízení na záznam a reprodukci zvuku, používá k uchování změn elektrického signálu magnetický materiál. Záznamový materiál se posouvá kolem cívky, kterou prochází elektrický signál, modulovaný například hudbou. Na záznamovém materiálu se zmagnetizuje každý bod podle intensity a polarity el. signálu.
Při posouvání takto již zmagnetizovaného média kolem cívky se v cívce indukuje elektrický signál, který lze převést zpět na původní hudbu. Jako zmagnetizovatelný materiál se zpočátku používaly dráty, později magnetický prach nanesený na pevném, tenkém, dlouhém, umělohmotném pásku. Magnetofonové pásky se navíjeli na cívky. Cívky byly později zabudovány do kazety. Podobně pracoval i páskový video-rekordér pro záznam obrazu.
Šlo tedy hlavně o analogový záznam. V dobách prvních počítačů se však magnetofony používaly i pro uchování digitálního signálu.

Jak již uvedli předchozí odpovídači, magnetofon používá změny magnetizace částic k záznamu signálu.
V češtině je „magnetofon“ podstatné jméno zobecněné, podle jednoho z prvních výrobků tohoto druhu, který se jmenoval Telefunken Magnetophone.