Lze u elktrokola s baterií Panasonic 36V / 504 Wh (14 Ah) časem přejít na Panasonic 36V / 630 Wh (17,5 Ah)?

K odpovědi Edisona: pokud bude nabíjena stejným proudem, tak samozřejmě bude doba nabíjení o něco delší, tak asi o čtvrtinu. Pokud bychom měli nabíječ, který by nabíjel v obou případech proudem číselně se rovnajícím 0,1 jmen. kapacity, pak bude doba nabíjení v obou případech stejná. Patrně bude existovat i možnost rychlonabíjení, kterou bych ale moc nedoporučoval.
Co se týká vnitřního odporu, tak při stejném napětí a vyšší kapacitě akumulátoru od stejného výrobce bych předpokládal spíše nižší vnitřní odpor, nikoliv vyšší.

To záleží na mnoha věcech. To co píšeš lze předpokládat jen u akumulátoru přesně stejného typu (konstrukce). Vem si, že jsou akumulátory s vysokými kapacitami, ale určené pro malé proudy. Nebo s menšími kapacitami, ale mro mnohem větší proudy. Ono totiž jde o velikost elektrod, sílu vývodů, počty elektrod a podobně.

No právě. Vyšší kapacity při stejném napětí akumulátoru stejné konstrukce docílíme zvětšením plochy elektrod. Jak už se to provede technologicky je jiná věc. Takže je to obdobné, jako při paralelním řazení článků – v tomhle případě fiktivních. Při sériovém řazení článků se vnitřní odpory (i svorková napětí) sčítají, kapacita výsledného spojení ani proud nakrátko se ve srovnání s jedním článkem nemění. U paralelního spojení se svorkové napětí nemění, vnitřní odpor je dán výslednou hodnotou paralelního spojení vnitřních odporů všech použitých článků, tedy výrazně nižší. Výsledná kapacita je pak daná součtem kapacit jednotlivých článků a proud nakrátko též. Pokud jsem zde mluvil o spojování článků, měl jsem samozřejmě na mysli články se stejnými parametry, protože jinak by docházelo k efektům (obzvláště u paralelního řazení), které zde teď nechci rozebírat. To je moje zdůvodnění, proč bych očekával u zmíněného zdroje nižší vnitřní odpor. Jelikož se jedná o akumulátory od stejného výrobce určené ke stejnému účelu nevidím důvod, proč by se měly nějak diametrálně lišit.