Liší se nějak slovní zásoba dnešního člověka s člověkem ze starověku, antiky?

Zmiňuji se o češtině. I současný jazyk se vyvíjí. Přesnou odpověď na slovní zásobu by poskytla srovnávací jazykověda, Existuje tzv. lexikální lingvistika, která zpracovává slovní zásobu významných autorů.
---
Nejrychlejí ve slovní zásobě, takže v tomto směru se slovní zásoba liší o člověka minulosti. Je třeba pojmenovávat nové skutečnosti. Takže je rozdíl mezi minulostí, i když řada výrazů zanikla nebo se jejich význam posunul.

Pomaleji se mění gramatika, – tvarosloví, syntax. S rozvojem myšlení a znalostí cizích jazyků se mění třeba hláskosloví,

Objevují se zdánlivě protichůdné procesy:

1. zanikají zastaralé tvary x , objevují se nové
2. objevují se nové termíny x některé přecházeji do běžného jazyka – počítač, paramter atd.
3. stírají se nářeční rozdíly x vznikl styl administrativní
4. posouvají se pojmy na ose hovorovst – neutrálnost – knižnost

a naopak – knižnost – neutrálnost – běžná slovní zásoba
5. přejímají se slova z cizích jazyků – v současnosti z angličtiny atd.
–
Pračeštinu z 10. – 12. století se podařilo jen rekonstruovat, takže nemůžeme srovnávat s antikou. Antická díla byla přeložena do češtiny mnohem později. Některá díla, nejen antická, se překládají znova „moderní“ češtinou. Navíc jde o subjektivní pochopení literárního dílaa.

Nezmiňují další období.

Ale již koncem 13. a ve 14. století čeština proniká do různých ltierárních žánrů.

Další rozvoj češtiny – doba Husova – vrchol humanistická čeština atd. V 50. letech 19. století se objevují literární díla v dnešním pojetí od autorů Máchy, Němcové, Havlíčka, později díla májovců, ruchovců, lumírovců atd.
-

Máte pravdu, že jazyk lilterárních děl minulosti se liší od současnosti. Jiná slovní zásoba – styly a proměny jazyka, které odpovídaly i společenským podmínkám..

Napadá mě třeba proletářská poezie – přiblilžuje básníky k dělnické třídě. Ale zajímavé je, že básnici užívaj všeobecné í symboly z bible. Jiný byl Nezval představitel poetismu a surrealismu – umění žít a užívat; teorie podvědomí atd. Tomu odpovídá i jeho jazyk.

Určitě měli spisovatelé dostatečnou slovní zásobu, tedy takovou, aby vyjádřil své pocity, využili své představy, fantazii aj pro zachycení skutečnosti.

Myslím si že dříve ti lidé na tom byli se slovní zásobou lépe.Je to podobné jako když srovnáme dnešní technické vymoženosti šetřící čas a přitom dnešní lidé nemají mnohdy čas ani na své blízké.

kdybych to měl soudit podle sebe, tak se dnešní slovní zásoba od pravěké až tolik neliší