Odpoveď byla označena jako užitečná

Při mých omezených vědomostech, jediná dřevina po které se blbne, je Rudodřev koka, ale určitě je jich víc. A proč se člověk o něm dozvěděl? Protože snědl ovoce ze stromu poznání. Pěkně vyčůraná otázka, zase nebudu spát…:-))

Bůh dobře věděl, že v den, kdy ze stromu poznání pojíme, otevřou se nám oči a budeme jako Bůh znát dobré i zlé. Člověk ale nemůže ze srdce poslechnout, nemá-li svobodu neposlechnout.

Kde takový strom najít netuším, snad pouze v duších celého lidstva. V tomto případě však myslím, že by to nefungovalo a lidstvo, jako takové by moudřet nezačalo.
1 určitě platí, někdy dokonce může odnést i více než přinesl.
2. Netuším jak je , či neni moudrost mladá, ale faktem je, že samotný věk moudrost nepřinese a ani ji nepřidá.
3. Myslím, že vždy to tak být nemusí.

Blbnout ve smylu, že pochybují o existenci Boha? „Strom poznání!“ Není to vlastně podvod? Stejně bych to riskla. Děkuju

Je těžké definovat člověka, a to co by měl dělat, protože každý je jiný, ovšem jako druh by měl mít jistou charakteristiku, kterou má i všechno ostatní.

Mně připadá člověk (na vzdory jeho přirozené inteligenci) ve své podstatě hloupější než kdejaká zvířata, protože oni jednají „jen“ na základě instinktů a dá se říct, že využívají svá maxima. Kdežto člověk obdařen rozumem jej používá jen zřídka… V jiných případech ho zase zneužívá, a co je u něj nejběžnější je, že ho neumí používat správně. Často využívá jen svá minima…

Proto člověk i jakákoli jiná věc, která neplní svou funkci, respektive nemá vlastně nic společného se svou podstatou (s tím, pro co byla stvořena, či není taková jako její charakteristika) by neměla nést název, jejíž typickost nesplňuje.
U člověka, který je obdařen rozumem, by se dalo předpokládat, že by ho měl využívat, přemýšlet a být rozumný a pokud toto nesplňuje, už by se mu nemělo říkat člověk, protože „nenaplňuje svou funkci/účel, potenciál, svou podstatu“ nebo jak to nazvat.

Tak si myslím, že když je člověk schopný se učit, zdokonalovat se a něco přece dostane i do vínku, tak by neměl holdovat tolika neřestem, špatnostem a nevyužívat svůj potenciál.
Život bez učení – skutečného prožívání jej – je jen holá existence, přežívání bez (hlubšího) smyslu.

Annas, na moje schopnosti a chuť jsou některé vaše otázky moc členité, ale aspoň k té první.
Takhle je to pěkně paradoxně a humorně vypadající, ale v Genesis stojí, že uprostřed zahrady dal Hospodin vyrůst ‚stromu života a stromu poznání dobrého a zlého‘
Tedy ne všeobecnému stromu poznání.
Dostali zákaz jíst ze ‚stromu poznání dobrého a zlého‘ s výstrahou, že by propadli smrti. Poznání fungovalo, poznali, že jsou nazí,…
O zákazu jíst ze stromu života se nic nepíše. To uvádím proto, že podle kontroverzní vizionářky A.K.Emerichové byly uprostřed oba tyto stromy. Ale už si to moc nepamatuji. Tedy ten hypotetický druhý strom taky nebyl na všeobecnou moudrost.
Snad by se tomu nejvíc blížil starobylý druh jinan dvojlaločný – gingo biloba, který zvyšuje bystrost, ale asi se používají listy, plody rozhodně nelákají k jídlu. Jinan je nejkrásnější na podzim, když mu zezlátnou listy. Jeden takovy obří krasavec roste v Doksanech u klášterní zdi, ale jsou prý u nás ještě mnohem mohutnější exempláře.