Kto z vás naozaj preštudoval, nie len prečítal pre potreby školy, Kapitál od Karla Marxa?

Dělala jsem z něj zkoušku, ale dávno již tomu, dávno. Jen mi utkvělo v paměti, že bohatí bohatnou, chudí chudnou, užitná hodnota, směnná hodnota, nadhodnota atd.

Souviselo to s tím, že Marx viděl, že „pára“ usnadnila lidem práce, ale také způsobila, že jejich práce byla nahrazena stroji, takže hodně lidí skončilo na ulici, tedy vzrostla nezaměstnanost.

Dále buržoazie vykořisťuje proletariát, tedy z toho plyne, že vlastníci továren atd. žijí z práce jiných. S tím souvisejí pojmy hodnota a nadhodnota. To je podstata vykořisťování.

Proto budou dělníci nespokojeni a budou bojovat – nejdříve ničili stroje,, později se vzbouří proti majitellům a vytvoří se nové výrobní vztahy., tedy soialistické.

Marx viděl skutečnost, ale to, co nabídl, se neosvědčilo.. Zřejmě proto, že jako první to bylo SSSR, (Lenin) , byl to asi nejslabší článek řetězu,..
Socialistické vztahy se neosvědčily …

Protože vývoj jde ve spirále, všude ke změně nedošlo revolucí v tom smyslu, jak předpokládal Marx. I když mám dojem, že sice mluvil o znárodnění, ale spíš formou kolektivního vlastnictví.

Ale konkrétné neuvedl, jak by další systém měl vypadat.

Ale je pravda, že myšlenky kkterékoliv ideologie se dají interpretovat různě.
–
Oprášila jsem něco ze svých poznámek, ale přiznávám,, že v sočuasnosti se už víc zaměřuji na filozofii než na politickou ekonomii.

Upravil/a: annas

Ne že bych dělal jeho věcný rozbor s tužkou v ruce, ale studoval jsem ho celkem zaujatě. Každý kdo to s penězi myslí vážně by si ho měl přečíst, protože (podle mne) zatím nikdo neprovedl důkladnější a smysluplnější rozbor na základní úrovni. Myslím ve smyslu výrobních prostředků a vztahů, teorie hodnoty, nevyhnutelnosti akumulace kapitálu vedoucí ke vzniku monopolů a finančního kapitálu – tohle je prostě evergreen.

S vývody ohledně společnensko-politických a ekonomických důsledků je to již slabší, tam podle mne je teorie poplatná době svého vzniku (intenzivní třídní boj), přičemž jako základní slabinu vidím nedocenění vlivu státní monetární a fiskální politiky na ekonomické procesy a především určujícího vlivu privátních subjektů na jejich tvorbu. (to je podle mne ostatně Achillova pata VŠECH dosavadních teorií)

Taková hurátvrzení, že „marxismus je pitomost a dějiny to dokázaly“ pochází především od propagandistů a šíří je stáda zabedněnců, kteří o Marxově Kapitálu slyšeli v televizi – a jsou tím pádem „na slovo vzatí odborníci“. :(

Kapitál spolu s Keynesovou knihou „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ jsou podle mne 2 stěžejní díla, která je NUTNÉ nastudovat (alespoň mít „o fous“ více, než jen obecný přehled „vocogo“), pokud jeden chce alespoň TROCHU seriózně přemýšlet, diskutovat a mít elementární přehled o ekonomii.

Pokud se tak neučiní, nezbývá než papouškovat a dát na doporučení a rady „odborníků“ v médiích a „renomovaných agentur“, kteří (když je vše OK) vědí „VŠECHNO a LÉPE“, ale když je krize již doslova kouše do pdele, to NEVIDÍ! (viz finanční krize 2008) ;) :D :D

To, že marxismus jako POLITICKÝ směr neuspěl (v predikci zostřujícího se antagonismu buržoazie vs proletariát, společenské vlastnictví výrobních prostředků atd.) NEZNAMENÁ, že jeho ekonomický popis/analýza je špatná, pouze jsou (byly) z něho vyvozeny mylné závěry. Stejně tak keynesiánství, které díky fenomenálnímu úspěchu Rooseveltova „New dealu“ bylo doslova půl století bráno jako „svatý grál“ – než přišla světová ropná krize. Mylnost keynesiánství dokazuje v současnosti především japonský ekonomický průser, stejně tak mylnost politicko-ekonomických závěrů vyvozených z Kapitálu dokazuje neúspěch všude tam, kde se pokusili závést „společenské vlastnictví“.

Jak říkám – v analýze a popisu základních principů je Kapitál prozatím podle mne nepřekonaný a pokud ekonomickou část oprostíme od politicko-ideologického balastu (poplatného době svého vzniku), zůstane solidní základ pro pragmatické chápání ekonomie, na čemž se ostatně shoduje čím dál, tím více odborníků. (s ohledem na to, že keynesiánství včetně jeho novodobé formy, monetarismus a další směry se ukazují jako nedostatečné)

Zkoušku jsem také dělal, moc už toho nepamatuji, ale abych se přiznal ani jsem to poctivě nepřečetl, ne tak studovat. Zkrátka nebyl čas.