Který krbový ventilátor je výkonnější?

Nemyslím si, že je to podfuk. Tepelný výkon to nemá žádný, protože žádné teplo nevyrábí. Celý fór je v tom, že vytváří proud vzduchu a konvekcí účinně šíří teplo po místnosti. Proto taky elektrickým teplovzdušným ventilátorem vytopíš místnost velmi rychle. Co se týká porovnání účinností dvou a čtyřlisté vrtule (za jinak shodných podmínek), tak tam asi podstatný rozdíl nebude. Jen to, že ta dvoulistá se točí rychleji, průtok vzduchu bude podobný, což je dáno příkonem na osu.

Vzhledem k tomu, že se elektřina pro pohon vyrábí v termoelektrickém článku (ať se jmenuje jak chce) spotřeba elektřiny nebolí. Výkonnost, tak jak se ptáš, je třeba vidět pouze v množství vyměněného vzduchu za jednotku času. Při porovnání nabízených ventilátorů vychází lépe čtyřlisté ( cca 450 – 500 m3/hod) oproti dvou a třílistým(300 – 400m3/hod).
Ještě je dobré posuzovat účinnost konverze tepla na elektřinu. To jest od jaké teploty se ventilátor začne otáčet. Nicméně, zde bude hrát úlohu počet termočlánků, čili cena. Ovšem lze předpokládat, že výrobce s tímto počítá a pro čtyřlisté volí výkonnější termočlánky.

„Pro svůj chod si vyrábí vlastní elektrřinu…“ Nelze říci. Měl by mít výkonostní štítek, výrobce by měl výkon udávat.

To bude zase nějaká hovadina, lapač na peníze hlupáků… Kdyby to tak fungovalo, uděláš si z kamen elektrárnu…

Smůla, protože pokud to chceš výkonově srovnávat, MUSÍŠ v tom započítat výkonnost termočlánku.

Jistě chápeš, že když k letadlu s motorem 150kW přiděláš čtyřlopatkovou vrtuli, nedosáhne ani omylem stejných výkonů, jako s dvojlopatkovou vrtulí poháněnou motorem o výkonu 600kW, to zaprvé.

Dále to závistí na geometrii lopatek (a to je celkem věda), jejich tvar závisí na mnoha věcech, především opět na provozních podmínkách a potřebné výkonnosti. I s výkonným motorem můžeš dostat celkový výkon (tah) nižší, pokud jsou lopatky blbě tvarově navrženy. Obecně platí, že více lopatek se používá při vyšší výkonosti motoru. Není to prostě tak, že zakroutíš 2 roviny a máš „vrtuli“, průběh toho zakroucení rozhoduje (mimo jiné) o tom, jestli vrtule bude dobře foukat anebo jestli dodaný výkon zmizí ve ztrátách.

K výkonnosti termočlánku, který chytráci, kteří to vymysleli nazývají „Peltierův“ (pochopitelně jde o OPAK, tedy o Seebeckův článek – ten slouží k výrobě elektřiny, Peltierův článek proud nevyrábí naopak ho ukrutně žere a slouží ke CHLAZENÍ (tedy z elektřiny „vyrábí zimu“ na své jedné straně) – i když je to v podstatě reverzní použití téhož jevu! (vysvětlí ti každý overclocker) Takže – Seebeckův článek má výkon přímo úměrný kontaktní ploše materiálů a rozdílu teplot na nich, důležitý je i výběr materiálů. Proto se mi zdá umístění toho „chladiče“ nad vrtullkou poněkud nešťastné. Určitě by to celé šlo udělat lépe (s vyšší účinností).