Komu to vyhovuje ?

Mně spíše vadí rozdíl mezi minimální mzdou a sociálními dávkami. Čím dál tím víc od nekvalifikovaných lidí slyším, že se nevyplatí za tu almužnu pracovat, ničit si zdraví a vůbec mít méně volného času.
Na jednu stranu se rozevírají nůžky mezi nejnižší a nejvyšší mzdou což je v pořádku, ale nedochází k větším rozdílům mezi soc. dávkami a min. mzdou.
Další věc je že min. mzdu u kvalifikovaných lidí zaměstnavatele velice často doplácí bokem. Ale to už je jiná věc.

Tak určitě těm co tu minimální mzdu nemají, že. Také je to samozřejmě jeden indikátor životní úrovně obyvatelstva daného státu. Dále to slouží jako jistá obrana proti otrokářství. Atd atd…
Doplňuji:
on totiž problém spočívá také v tom jak stát podnikatelé zatěžuje odvody na zdravotní a sociální. Stačí udělat do deseti tisíc dvakrát takové odvody ze mzdy a do měsíce berou všichni nad deset tisíc. Nicméně je třeba hledat nějaký kompromis a ono se není čemu divit když podnikatel musí platit poplatky, daně, kompletní náklady, sociální a zdravotní sobě i zaměstnancům, nemocenskou kdoví co ještě a patnáctého mají zaměstnanci nataženou ruku aniž by je něco zajímalo.
Stát musí ulevit podnikatelům a pak i ty pracovní místa budou vznikat, vybere se víc na daních a nakonec i ta mzda poroste…Pokud si ovšem stát myslí, že tu byrokratickou nicnepřinášející milionovou uřednickou armádu bude živit s daní podnikatelů tak se řítí do záhuby.

Upravil/a: NikkiHeat

Snad jen krátkozrakým zaměstnavatelům, takovým, kteří si neuvědomují, že to, co ušetří na mzdách zaměstnanců, od nich stát vybere jinak (např formou daní),
aby měl z čeho vyplácet dávky lidem, kteří si – ač pracují na plný úvazek – nevydělají na živobytí …
Doplňuji:
@ Suaeda:
Problém je, že to neplatí jenom o nekvalifikované pracovní síle.
Podle mne je dost průšvih, že stát musí doplácet formou sociálních dávek lidem, kteří pracují na plný úvazek, a mzdu jim sebere jenom nájem plus cesty do práce …

Všichni tak vlastně dotujeme zaměstnavatele, kteří dost neplatí za práci.
Z toho pak plynou vysoké odvody, … Je to „začarovaný kruh“.

Upravil/a: ivzez

„Minimální mzda má zajistit, aby příjmy zaměstnance neklesly pod sociálně přijatelnou úroveň a motivovat k hledání práce namísto pobírání sociálních dávek.“
v tom prípade by sme to mohli povedať aj inak, napríklad článok poukazuje na vyššiu minimálnu mzdu na Slovensku, čo znamená, že finančné náklady na „sociálně přijatelnou úroveň“ sú na Slovensku vyššie na v ČR.
Komu tento systém vyhovuje?

• zamestnávateľ síce má stanovenú hranicu minimálnej mzdy brutto (nie cenu práce), ktorú musí zamestnancovi vyplatiť s vykonaním zákonných odvodov (ktoré nie sú malé), ale na druhej strane poskytuje mu to istú možnosť vydierať zamestnanca, (ak sa ti nepáči, na ulici čaká ďalší…) veď zamestnancovi dáva plat, z ktorého pri ročnom zúčtovaní ani nemusí odvádzať dane (tak je malý). Súčasne sa zamestnávateľovi tieto mzdové náklady (na zamestnanca) prelievajú do jeho nákladov a môže smelo zvyšovať cenu svojich produktov (ktoré mnohokrát od neho kúpi aj jeho zamestnanec, poznajúci skutočnú hodnotu) viď cena rohlíku, chleba, mlieka…
• politikovi, môže dlhé hodiny, mesiace i roky vykrikovať svetu aký je ľudský, aké obete znáša pri pomoci „malému človeku“… O tom, že jeho plat mnohonásobne prekračuje nielen minimálnu mzdu, ale aj štatisticky vypočítanú priemernú mzdu v štáte, radšej skromne mlčí, veď každý predsa „prinášame obete a slúžime našim voličom“
• zamestnancovi, tomu,čo sa so zamestnávateľom dohodne na minimálnej mzde „čistá ruka“ za maximálny počet odpracovaných hodín v naivnej viere, že platí len minimálne odvody (skoro vôbec dane).

Ovšem má to aj zápornú stránku. Takýto pracovník, ale žije len „z ruky do huby, od výplaty k výplate“, okráda sám seba o svoju dôchodkovú budúcnosť – len minimálny dôchodok a prilepšuje tým druhým, čo žijú z jeho práce.

Komu to vyhovuje? Každému, kto dakáže z toho získať svoj zisk.

Nejsem ekonom a tak nedokáží přesně odpovědět zda se tak stát brání například zvíšené nezaměstnanosti, nebo inflaci. Ovšem opravdu je to asi jakési zrcadélko úrovni samotného státu.
Mimo EU třeba v U.S.A. je minimální mzda v přepočtu skoro 25 000,–Kč a v Rusku něco málo přes 3 000,–Kč.