Kdy se vyplatí prokrastinace?

Ano, v některých situacích může automatická prokrastinace být prospěšná. Situace, kde je třeba zdržovat se jakékoli akce, může zahrnovat:

1. Pokud akce může vyvolat konflikty nebo problémy. Například vězeň, který se rozhodne zůstat nečinný, aby se vyhnul potížím nebo konfliktům s ostatními vězni nebo dozorci.
2. Pokud akce není naléhavá a je lepší počkat na lepší příležitost nebo vyšší motivaci. To se často vyskytuje v tvořivých oblastech, kde nucené úsilí může snížit kvalitu výsledné práce.
3. Pokud se akce může stát zbytečnou s průběhem času. Někdy problémy sama od sebe vyřeší, nebo se objeví nové informace, které změní náš pohled na věc.
4. Pokud chcete záměrně prokrastinovat, aby se vyhnul přílišnému stresu nebo úzkosti. Někteří lidé prokrastinují jako způsob, jak se vypořádat s vysokými nároky nebo tlakem.

Nicméně je důležité zdůraznit, že takové situace jsou výjimkou, ne pravidlem. Ve většině případů prokrastinace vede k neefektivitě, zmeškaným příležitostem a vysokým úrovním stresu a úzkosti.

Co by asi tak ve vězení „hrozilo“, za náročné povinnosti a práci? 😉
Ten, kdo tam pracuje, pracuje dobrovolně, protože chce, když je kde.
Rajonům se nevyhne.
Odpočívat, lenošit, čučet na TV, číst, učit se sportoval, může do alelujá…
a vše dobrovolně.

Prokrastinace je výrazná a chronická tendence odkládat plnění (většinou administrativních či psychicky náročných) povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu. Může představovat rizikový fenomén pro duševní zdraví. Psychologové často popisují takové chování jako mechanismus pomáhající jedinci vyrovnat se s úzkostí spojenou s výkonem dané činnosti. Podle některých vědců jsou kritéria definující prokrastinaci následující: je kontraproduktivní, zbytečná a zdržující.[1]!
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Prokrastina­ce