Kdy se poprvé objevily vítězné oblouky jako symboly válečných vítězství?

Naopak: Diokleciánovy lázně a roku 312 Konstantinem za-svěcená Maxentiova basilika byly dalšími dvěma vzhlednými kapitolami nyní již tisícileté římské architektury. Jen o tři roky později, r. 315 vznikl Senátem na počest Konstantinovu pořízený vítězný oblouk s využitím částí starších památek, což je možno považovat za znamení počátku zániku celé jedné epochy.
http://antika­.avonet.cz/ar­ticle.php?ID=1882

Vítězný nebo také triumfální oblouk je monumentální stavba ve tvaru otevřené brány, která byla už od starověku stavěna na počest vítězství ve válce. První zprávy o nich pocházejí ze Říma z období přelomu letopočtu. Dosud zachované jsou v Římě: na Foru Romanu Titův vítězný oblouk rovněž na foru Oblouk Septimia Severa a oblouk Konstantina I. vedle Kolosea.
Jelikož byly triumfální průvody pro římské vojevůdce a císaře organizovány výhradně v Římě a Konstantinopoli, měly by se vítězné oblouky mimo tato města označovat jako slavobrány.[zdroj?] Později byly stavěny v mnoha zemích, nejvíce je jich v Itálii, Francii a Rusku. V roce 1986 byly nalezeny zbytky nejseverněji položené římské slavobrány ve městě Mainz-Kastel. Největší vítězný oblouk světa se nachází v hlavním městě Severní Korey Pchjongjangu. Byl vybudován podle vzoru slavného Napoleonova vítězného oblouku v Paříži.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/V%C3%AD­t%C4%9Bzn%C3%BD_o­blouk

Památníky na oslavu válečných vítězství v podobě zdi s průchodem byly budovány už v období helénismu. Později tento architektonický prvek převzali i římští císařové, kteří vítězné oblouky stavěli také jako vstupy do měst, posvátných okrsků nebo na fora.
Císař Augustus nechal jeden takový vystavět roku 21 př. n. l. na Martově poli, druhý zřídil roku 9 v Susách a třetí zbudoval pro Tiberia. Známý je také Titův vítězný oblouk postavený na oslavu dobytí Jeruzaléma a ukončení židovské války v roce 70. Oblouky byly zdobeny reliéfy, které pokud možno co nejvěrněji zachycovaly historické okamžiky.
Později byly vítězné oblouky budovány znovu v období klasicismu. 51 metrů vysoký a 45 metrů široký oblouk přikázal zbudovat Napoleon Bonaparte po vítězné bitvě u Slavkova. Dokončen byl až za vlády Ludvíka Filipa Orleánského v roce 1836 a dnes patří mezi nejznámější monumenty Paříže.

Zdroj: http://www.mi­nutasencyklope­dii.cz/index.php?zpet