O atentátu se mluví tehdy, když jde o pokus nebo vraždu prominentní osoby nebo politické osobnosti překvapivým útokem, často za úplatu nebo z politických důvodů.

K atentátu může dojtí z náboženských, politických nebo vojenských příčin,, mlůže být provedený za úplatu, z pomsty, z touhy získat slávu nebo proslulost, nebo jde o příkaz z vojenských i bezpečnostních služeb.

Ten, na koho je spáchaný atentát, se nebrání, je nepřipravený, neprovokuje, často není známá příčina, vyjde najevo až později.

http://en.wiki­pedia.org/wiki/As­sassination

--
"Pistole, bomby i deštníky
Během dvacátého století se státem iniciované a prováděné atentáty pevně etablovaly jako běžná součást boje s nepřítelem. Pokusy o atentát na Adolfa Hitlera šly do desítek, ani Winston Churchill si ale nemohl být jistý svým životem. Během sovětsko-jugoslávské roztržky poslal rozzuřený Stalin agenta-vraha, aby zlikvidoval vzdorného Josipa Broze Tita. Sovětská KGB pronásledovala ukrajinské nacionalisty, například Stěpana Banderu, jehož zavraždila v roce 1959 v Mnichově. Americká CIA se zase neúspěšně pokoušela zabít Fidela Castra a mimo jiné sponzorovala zabijácké aktivity během nejrůznějších převratů v Latinské Americe.

Otrava jedem.
„Rrumunská Securitate či bulharská Državna sigurnosť, která se v roce 1978 nechvalně proslavila atentátem na disidenta Georgiho Markova, jehož usmrtila jedem ukrytým v hrotu deštníku. Atentátů se zcela nezříkala ani československá StB­.“

http://respek­t.ihned.cz/c1-54602200-vrazdy-jmenem-statu

Bohužel, obětí atentátu, tedy i sebevražedného, se stanou i nevinní lidé. Jde o atentát spojený s vraždou, jindy o bombový útok…

Pojem atentát se dnes užívá v širším význam než v minulosti, i když jde o vraždu z politických či náboženských důvodů. Uvědomuje si nejen sebevražedný atentátník,, že jeho čin vede k úmyslnému zabití lidí.

Atentát je vražda (nebo pokus) něhoho významného z politických důvodů – nezáleží přitom na prostředku (jed, chladná zbraň, střelná zbraň…) ani prostředí (veřejné prostranství, soukromí, vana…).
😉
Takže „odstranění desítek venkovanů, které nikdo nezná“ je masakr (apod.).
Zabití ožraly v knajpě (byť by roztržka byla motivována politickými rozpory) je vraždou.
Zabití prezidenta manželkou (třeba z důvodu nevěry) je taky vraždou.
„Když někdo na sobě odpálí bombu a zahyne při tom dvacet i více lidí“ – je to masakr, hromadná vražda…, atentátem bych to nenazýval (i když se to v médiích děje). Podle mne takový člověk není atentátník, ale vrah.

Atentát je pokus o vraždu vysoko postavené a významné osoby ať už otravou či střelnou zbraní :)
Doplňuji:
Pokud je teroristický útok veden na určitou skupinku lidí, tedy když se teroristé připravují přímo na ně, tak je to atentát :)

Upravil/a: Putin