Kdy dává smysl dát přednost emocím před rozumem?

Emoce a rozum musí jít vždy ruku v ruce. 🙂

při poslechu hudby, vnímání výtvarného umění, architektury, poezie…(někde to platí víc, někdy méně)

V každom odbore možno nájsť dôvod „Kdy dává smysl dát přednost emocím před rozumem“. Vyberiem len niektoré…
V umení, na javisku, vo filme, mnohokrát rozum hercovi hovorí táto rola je neprijateľná, ale túžba zmerať si sily, prežiť náročnosť postavy ženie umelca k zahratiu tejto role.
O obrazoch rozum hovorí, že púhe čiary na ohraničenej ploche bez skladu a ladu nehovoria nič, ale pocit, ktorý vyvolávajú, tie sršiace emócie nás nútia neustále sa k dielu vracať.
Architektúra – rôzne tvary stavieb emočne vytvárajú v nás úžas, zdesenie, či nadšenie, ale rozum sa diví tomu mrhaniu práce, materiálu a peňazí, veď v jednoduchých kockách sa tiež dá bývať.

V případě impulzivního jednání podle mého nikdy. Nic by se nemělo šít horkou jehlou a emoce v souboji s rozumem vždy prohrávají. Na druhé straně, někdy je dobré se řídit „svým srdcem“ a instinkty, ale prudké emoce nejsou dobrým rádcem.