Sice to není seriózní otázka, ale prý je tu možno dávat i rébusy, hádanky a jiné ptákoviny…
Pro pozorovatele ze Země ale trvá synodický měsíc 29,27–29,83, v průměru 29,53 dne a za sid.rok oběhne Zemi 12,368×. Tolik vidíme v průměru za rok úplňků (někdy 12, někdy 13).
Kam se ztrácí ten rozdíl 2,2 dne na 1 oběhu? Nebo jsem něco popletl?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Otazník123 před 2127 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
U první otázky jde o to že se slunce musí natočit o něco více než jen o 360° aby jsme měli znovu poledne, je to způsobeno tím že letíme kolem slunce docela velikou rychlostí a za jeden den urazíme velikou vzdálenost kterou země musí „dotočit“ viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%BD_%C4%8Das je tu vysvětlen rozdíl mezi hvězdným a slunečným dnem. Jinak přidávám odkaz na velice dobře zpracované video o této problematice: https://www.youtube.com/watch?v=8KVNQ7UR6FQ
0 Nominace Nahlásit |
Kamaráde.. Každé 4 roky máme z toho duvodu přechodny rok…
Musíš brát v úvahu, že čas v podstatě neexistuje.
To jsme si jen určili a přizpůsobili se tomu..
Pokud vezmeš atomové hodiny a umístš je na 12 hodin na Snéžku a druhé pod ni.. Bude tam rozdíl v miliontinách sekundy..
Je to závislé jen na gravitaci.
Nezáleží, jestli jsou analogově nebo digitální.
Pokud obletéli sověti planetu s atomovými hodinami a druhé nechali na
zemi.. Byl tam určity rozdil..
Ale bylo to kvuli gravitaci, ne kvuli tomu, že obleteli planetu..
Čas se nikam neztraci, jen teoreticky.
0
před 2127 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
A k tomu se přidává v průběhu času sem tam třeba přestupná sekunda a další časy. K tomuhle bordelu se přidávají jiné biorytmy organismů, včetně člověka. V rámci těhle nuancí je nějaká změna letního a středoevropského času naprostá banalita, kterou nemá smysl se zabývat, nemluvě o tom, že jakákoli změna povede leda ještě k většímu bordelu, zejména v ekonomice.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99estupn%C3%A1_sekunda
Upravil/a: Edison
0
před 2127 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nevím jak ses dopracoval k půlnoci v šest večer během 3 měsíců. Ten rozdíl cca 4 minut mezi mezi siderickým a synodickým dnem se kumuluje (nemizí!) a každé 4 roky máme kvůli tomu v únoru o jeden den navíc, aby se to dorovnalo.
Kdysi měl juliánský kalendář o 365 dnech problém – docházelo k opožďování vůči slunovratům/rovnodennostem a zpoždění za cca 1600 let užívání juliánského kalendáře kuevsky narostlo. A tak byla na konci 16. století provedena úprava – zaveden gregoriánský kalendář – dodání jednoho dne každé 4 roky. (proto také Velká říjnová proběhla v listopadu, bo v balšój Rassíji zavedli gregoriánský kalendář až bolševici) ;) :D)
K druhé záležitosti – o5 tam mícháš hrušky s banány. Sidercký měsíc NENÍ to samé, co synodický (viz definice v tvém odkazu), posun je způsoben tím, že Měsíc obíhá kolem Země, ZÁROVEŇ však spolu s ní kolem Slunce.
Myslím, že prostě jen špatně chápeš rozdíly mezi siderickými a synodickými jednotkami. :)
A HLAVNĚ si myslím, že na tohle by měl odpovídat Kepler, protože to má z nicku v popisu práce, ale to on ne, určitě zase někde chlastá babuchen a pivu valí klíny do hlavy!! ;) :D :D
0
před 2127 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ještě jednou díky za příspěvky, jen jsem netušil,že se z tak
prostého dotazu vyvine problém. Ale už jsem si všiml i u mé předchozí
otázky na označování desetiletí, že zamyslet se nad duchem otázky, nebo
si ji pořádně přečíst, je problém.
Stačilo se zamyslet nad duchem otázky, nebo si přečíst odpověď
Otazníka123. Sice třeba Ali věci rozumí, ale míchá do toho zpomalování
rotace Země aj. To myslím pro naši otázku není potřeba,ale proč to dělat
jednoduše,… Ale aspoň tak člověk přijde na věci jako je přestupná
sekunda, náhodně narazí na rozdílné tempo kyvadlových hodin na pólech
proti rovníku, apod. Takže žádná škoda, díky.
Jen pro jistotu ještě dám odkaz na obrázek https://www.google.com/search?rlz=1C1CHBH_csAT780AT780&biw=1366&bih=608&tbm=isch&sa=1&ei=Dc1OXPbXJYX5wQLT4LSoDA&q=rotace+zem%C4%9B&oq=rotace+zem%C4%9B&gs_l=img.3..0j0i24l7.16830.22584..23044...1.0..0.302.1910.4j10j0j1......1....1..gws-wiz-img.......0i30j0i5i30.pPs0F23ace8#imgrc=kdfMzEx81dHFtM:
a uvedu,že za siderickýrok se Země otočí 366,25697× (za 365 dní 366× a
za tropický rok 366,24277×).
Problém je ten, že mnohdy na zdánlivě jednoduchou otázku neexistuje jednoduchá správná odpověď, protože problém je větší, než si tazatel uvědomil, nebo si to uvědomil, ale ač se složitě, jakoby přesně zeptá, neočekává tu složitou správno odpověď. Typicky to pak vypadá asi takhle: Jakou má to auto barvu? Odpověď: Ano. Tak takhle to opravdu nefunguje… A jistě znáš ten vtip s tou černou krávou a popisem jejího barevného stavu vědci různých oborů.
MP2, Alien:
Pánové, mýlíte se. Kvůli „trvá 23,9344 h (=0,997268 dne)…“ nemáme
každé 4 roky přestupný rok. Tady jde o přesný čas otočení Země
o 360° vůči hvězdám. Aliene sice používáš správné termíny
synodický a siderický den, bohužel ale v nesprávných souvislostech.
Zkrátka abychom měli poledne v poledne potřebujeme nějak podchytit
otáčení Země kolem Slunce a na to přesně jsou ty 4 minuty denně.
Že oběh Země kolem Slunce trvá cca 365,25 dne (synodického) už je jiná kapitola. Ale až tahle kapitola má na svědomí přestupné roky, nepřestupná staletí, přestupná čtyřsetletí atakdále…
(A drobné odchylky v tom všem nám do toho bordelu ještě přidávají přestupné vteřiny)
:) Jenže my MÁME poledne „v poledne“ – protože používáme synodický čas, kde den má 24h a to je perioda mezi 2 cykly, kdy je Slunce v nadhlavníku. To SIDERICKÝ ČAS je kratší (siderický den netrvá 24h synodického dne), proto nemusíme každý den přenastavovat hodinky o 4 minuty, aby bylo „poledne v poledne“, víš? ;) :D :D
Vím. Ale dotaz byl jasně na 23,93 hodinový den a je fakt že při
takovém bychom měli každé 3 měsíce posun o 1/4 dne oproti slunečnímu
dni.
A je fakt, že ve zkratce se všem (malými dětmi počínaje – jakmile jim
nestačí informace že jde Sluníčko večer spát) říká, že jedna otočka
Země kolem osy trvá den, tedy 24 hodin, což není správně.
A nepřisuzuj ty 4 minuty denně k přestupnému roku, protože to je
volovina a o to mi šlo především.
Jo, to s tím rokem máš recht, to jsem potento. To ovšem neznamená, že den (slunečný) netrvá 24h. A protože dny měříme v synodickém času, proto NEPOTŘEBUJEME podchycovat ty 4 minuty každý den na hodinkách.
Děkuji, klidně pište i o tom Měsíci, ale asi to bude podobné.
Mp2 děkuji, pěkná témata na otázky např. kolem Juliánského,
Gregoriánského nebo Novojuliánského kalendáře. S mojí otázkou ale asi
moc nesouvisí.
Tak předně bych se zastal Keplera- proč odpovídat, když už někdo
odpověděl správně. Stačí dát palec. Akorát mohl něco k tomu Měsíci,
ale je to asi stejné.
Jinak tam zmiňuji pojmy siderický a sidonický z důvodu přesnosti formulace
a z důvodu nápovědy. Dál ale upozorňuji, že má otázka nesouvisí
s kumulací odchylek a přestupnými roky.
Nevěříte-li, odpovězte, jak jsem se ptal, kolikrát se Země otočí
o 360° za „siderický rok“, tedy se jedná o výsledek s desetinnými
místy. Ale děkuji za odpovědi.
Doporučuji ještě jedno video sice je anglicky ale z animací se toho dá
taky hodně pochytit, včetně přestupných roků apod.. ostatně všechno co
se týče různých pohybů země, otáčení, precese, apod. je hodně
zajímavé člověk by ani neřekl že se země hýbe tolika různými směry
naráz. Pro ještě lepší pochopení všech pohybů doporučuji stáhnout
program Stellarium je zdarma a můžete si tam nasimulovat snad každý pohyb
země. odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=IJhgZBn-LHg
https://stellarium.org/cs/
Aliendron- cca 4 min denně (kdyby měl rok dní jako máme stupňů, bylo by to přesně 4 min.) 4min.x30 dní x 3 měs.= 360min., tj 6 hodin.
Takže…
A v tučné (základní) otázce >
„Kam se ztrácí cca čtyřminutový rozdíl rotační periody Země…“
Co dodat. Tvá otázka SOUVISÍ s kumulací odchylek, protože se NIC NIKAM NEZTRÁCÍ, prostě se jednou za 4 roky dodá 1 den navíc, aby se to zhruba dorovnalo. Viz důvody zavedení gregoriánského kalendáře. Neumím to popsat jednodušeji, sry.
Jeden den HVĚZDNÉHO času – HVĚZDNÝ den (siderický) – se dělí na 24 hodin HVĚZDNÉHO času, které ale trvají jen 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy SLUNEČNÍHO času.
Lidé pochopitelně používají synodický (Sluneční) čas, což je v podstatě SVĚTOVÝ čas. Pro lidi je MNOHEM důležitější, aby v poledne bylo Slunce nejvýše na obloze, ráno Slunce vycházelo, večer zapadalo. Pro NAPROSTOU VĚTŠINU (až na pár astronomů a nadšenců) je proti tomu nějaké „cestování jarního bodu po obloze“ zcela bezvýznamné, dovolil bych si tvrdit, že ani neví, co to jarní bod je, natož aby ho na obloze našli.
Den MÁ 24h synodického času, proto „poledne je v poledne“ (tedy Slunce v nadhlavníku). :) Poledne, východy/západy Slunce určuje synodický čas (tedy v zásadě ten, který máš na hodinkách, resp. právě podle doby mezi 2 okamžiky, kdy Slunce je v nadlhlavníku odvozujeme čas) a fakt, že proti siderickému (hvězdnému) je cca 4min rozdíl na tom nehraje roli. Opravdu nevím jak jinak či jednodušeji to vysvětlit, prostě to ZNOVU OPAKUJI je v tvém nepochopení synodických a siderických jednotek, no.
To je také důvod, proč tvůj „výpočet“ je nesmyslný, to je jako kdybys chtěl pomocí váhy změřit vzdálenost. A jestli mi nevěříš, no… tak počkej 3 měsíce a pak si můžeš ověřit jestli bude „poledne při úsvitu“. ;) :)
Drap | 1485 | |
annas | 1221 | |
quentos | 983 | |
led | 674 | |
marci1 | 647 | |
Kepler | 614 | |
mosoj | 608 | |
hanulka11 | 556 | |
gecco | 433 | |
iceT | 426 |
Hobby |
Hry |
Online hry |
Hádanky a hlavolamy |
Ostatní volný čas a hobby |