Kam se z přírody ztratí voda použitá na výrobu sněhu sněžnými děly?

Vznikají určité problémy.

Umělý sníh se od toho přírodního zásadně liší. Jedním z hlavních rozdílů, který má zároveň nejhorší dopady na životní prostředí, je zdroj vody, ze kterého sníh pochází. Přírodní sníh pochází z dešťové vody, která je v podstatě destilovaná, to znamená čistá a bez rozpuštěných látek. V tom se liší od vody na výrobu umělého sněhu, která pochází z povrchových mineralizovaných vod odčerpávaných z vodních zdrojů, navíc je často obohacena o přidaná aditiva.

Pro vodní systém je odčerpávání většího množství vody nepřirozené. Zatímco u velkých toků není rozdíl takový, u menších říček a potoků už může nastat problém. Po odčerpání vody se zmenší i průtok, takže tok bude snadněji promrzat. Kromě samotného průtoku takovýto zásah ovlivní i bezobratlé v okolí, kteří se nebudou moci do promrzlé půdy zahrabat, a hrozí, že nepřežijí zimu v bezpečí.

Umělý sníh se na rozdíl od přírodního jinak chová a má odlišné vlastnosti: jeho hustota je vyšší, propouští méně vzduchu, odvádí teplotu, a proto je pod ním pod nulou. To má nepříznivý vliv na půdu a na rostlinné druhy ukryté pod sněhem. Umělý sníh na půdě vydrží o 2–6 týdnů déle než přírodní, což se podepisuje na rostlinné rozmanitosti. Vyšší šanci na přežití díky umělému sněhu dostanou rostlinné druhy, které kvetou později, naopak postupně bude ubývat časně kvetoucí vegetace. Po roztání sněhu ovšem budou ohroženy i později kvetoucí rostliny, které nejsou dobře přizpůsobeny větru. Druhové složení se bude tedy postupně měnit, změny se ovšem výrazněji projeví až po 10–15 letech.

S ubýváním vegetace a technickými úpravami povrchu sjezdovek dochází k erozi půdy. Na potenciální erozi má vliv i technické stlačování sněhu (přírodního i umělého), který má tím pádem daleko menší schopnost přijímat vodu. Z upravených svahů rychleji odtéká voda a zároveň se snižuje schopnost jejího vsakování. To je v jarních a letních měsících nebezpečné pro lidi ubytované v údolí, kdy se takřka po každém přívalovém dešti nebezpečně zvyšují hladiny vodních toků, do kterých stéká voda z okolních kopců.. atd.

https://www.e­cofuture.cz/cla­nek/stinna-stranka-umeleho-zasnezovani-aneb-jeho-ekologicke-dopady-na-prirodu

Nevím kdo jak pochopil tvoji otázku, ale je to trefa do černého. Umělé zasněžování odvádí vodu z lokality zasněžování. Asi jenom 65 % odčerpané vody se dostane zpět do krajiny ve formě vody při tání. Ostatní voda se odpaří a vysublimuje ze sněhu. Vzniknou z ní mraky a voda je fuč.
Tak jak se bude sucho prohlubovat , dojde i na zákaz zasněžování. Je to plýtvání vodou pro lidskou rozmařilost!!!

Většinou se voda bere z nejbližší vodní nádrže/ rybníku. Někdy též z vodovodní sítě.

U sjezdovek jsou zpravidla na potůčcích vytvořená malá jezírka, odkud se čerpá voda pro výrobu technického sněhu. Ten když taje, končí jako každá jiná voda: částečně se vsákne, zbytek odteče.

No, většinou je z ní ten sníh ;)

Ostatní tvou formulaci zjevně pochopili jinak ;)

Upravil/a: zjentek

Prostě roztaje, vsákne se do půdy a něco se odpaří, jako každá jiná voda.

Neztratí se nikam, pouze se přesune na jiné místo planety.Ccelkové množství vody na Zemi je pořád stejné.

Z přírody se voda neztrácí, je jí tam pořád stejně, pouze se může přesunout do jiné části přírody.