Terryle
Podle toho, o co jde. Pokud je to něco, na čem mi záleží, pak
soutěživá bývám – sama o sobě si můžu myslet, co chci, ale chce to
si to i ověřit, aby to nebyl jen můj osobní pocit. Takže ano, soutěživá
jsem ve věcech, ve kterých chci být dobrá. A když zrovna nejsem
v lenošným období (to se pak jen vztekám, že ta lepší zrovna
nejsem :o)
venkovan
Soutěživost je přirozenost většiny lidí. Dřív se soutěžilo kdo
rychleji ulovil potravu, samičku či samečka, dneska se soutěží i třeba
o tom, jak se „baba“ slékne v telce (teď mi tu něco takového vedle
v telce běží, ale nevím proč lidi za ty peníze tam volají).
Nicméně otázka je, zda jsme soutěživí a nebo ješutní že neco víme,
něco dokážeme,že jsme v něčem lepší než ti druzí.
Nejraději soutěžím v BSŘ, ale nemusím vyhrát – stačí mi, když do
sebe nacpu přiměřené množství bramborového salátu a několi řízků
abych byl přiměřeně sytý – to vítězství nechám těm, co si chtějí
obrátit žaludek.
annas
Nejsem soutěživý typ. Myslím si, že víc se snažím pomáhat druhým.
Proto když něco dělám, těší mě, když jsou ostatní spokojeni. Ale
někdy platí – „všeho do času“. Už se tady o tom několikrát
psalo – někdo ovšem ochotu pomáhat druhým chápe jako manipulaci.