Jsou tři druhy lidí: ti, kdo vidí, ti, kdo vidí, co je jim ukázáno, a ti, kdo nevidí nic. Platí slova nejen v umění?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Leonardo da Vinci vychádzal zo svojej znalosti života. Veľa informácií podáva v zašifrované inotajoch, rovnako, ako to poznáme aj v jeho obrazoch. Napríklad, slávny obraz „Mona Lísa“ tiež skrýva niekoľko vložených symbolov (jeden z mnohých odkazov na symboly https://drome­dar.zoznam.sk/cl/10000­32/1886227/Mo­na-Lisa---najznamejsi-obraz-sveta-je-plny-neodhalenych-tajomstiev ).

Význam jeho slov plne pochopí len „ten, kto vidí“.
„ten, kto vidí, čo mu je ukázané“, vidí vlastne len to čo smie (prípadne musí) podľa zadávateľa vidieť v tom tvare v akom mu to je ukázané. Poznáme to z praxe mienkotvorných médií pracujúcich na základe príkazov svojich platiteľov.
A tí kto nevidia nič, sa delia na 2 základné typy
A/ podľa systému 3 opíc nevidím nepočujem nehovorím
B/ sú ako „slepí vedení jednookým“, ich schopnosti a znalosti na rozpoznávanie požadujúcich informácií sú nedostatočné a preto sa spoliehajú na svojho vodcu.

V podstatě je daný citát založený na vědeckém základě – jsou vizuální typy, tak sluchové typy a ti, co dbají na pocity. A nemusí se to vztahovat jen v umění, v určité situaci máme oči a nevidíme, máme uši a neslyšíme, protože jsme zaujati něčím jiným. A pokud jeden smysl nefunguje, ostatní ho doplnují -Ladič pijan je obvykle slepý, hluchý umí perfektně odezírat. A některé události si dokážeme zapamatovat do konce života, pokud byly silně emotivní.

Ano, myslím že to tak skutečně je a nepatí pouze v umění. Možná tam ještě chybí skupina těch lidí, kteří nechtějí nic vidět a je jim vše jasné.

Upravil/a: Drap

Myslím, že ano. Ačkoliv u těch lidí, co vidí něco v umění, jsou jejich vnímání dosti odlišné a na např. na jeden obraz mají úplně jiný názor a mají , zvlášť u moderního umění zcela jiné vysvětlení, co vlastně na obraze je.