Avatar uživatele
Rokio

Jedná se vůbec o plus, pokud pachatel má dobrý úmysl při spáchání trestného činu?

Podle mě je to rozhodně plus. Jestliže by takový kriminálník skončil na psychiatrii, tak očekávám, že ho psychiatr pochválí, že měl dobrý úmysl.

Když by mi někdo něco udělal a ta osoba to myslela dobře, tak by mi to daleko méně vadilo než kdyby mi někdo ublžilil a byl si plně vědom toho, že jeho jednání bylo špatné.

Zajímavá 0 před 832 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
Gus_Fring

Záleží na případu. Ale to obecně zní divně, že někdo má dobrý úmysl pro spáchání TČ. Ale určitě ano, soud bere zřetel na vše.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Filip84

Ale to už jsem Ti všecko vysvětloval.

Předmětem trestního řízení je skutek. Pokud je skutek formálně subsumovatelný pod příslušnou dikci trestního ustanovení, je formálně trestný.

Každý skutek, který vykazuje znaky trestného činu, se musí prověřit a případně vyšetřovat. Během prověřování, vyšetřování, ale i třeba až v řízení před soudem, může vyjít najevo skutečnost, jež vylučuje trestnost, např. věk pachatele, skutečnost, že pachatel požívá immunity podle mezinárodního či vnitrostátního práva, nebo to, že skutek je sice formálně trestný, ale stíhání čince brání dobrodiní nutné obrany nebo krajní nouze.

Pokud je skutek formálně trestný, a jestliže nejsou prokázány jiné skutečnosti, jež by vylučovaly trestnost čince, jak jsou, per exemplum, vypsány v předchozím odstavci, OČTŘ musí skutek vyšetřit a čince stíhat a odsoudit.

Jsou polehčující a přitěžující okolnosti.

Přitěžujícími skutečnostmi jsou:

I. spáchání skutku s rozmyslem, nebo po předchozím uvážení:

  • rozmyslem se rozumí reflexe, která je kvalifikovanou formou úmyslu, avšak formu kontroly nad pácháním skutku méně intensivní, než předchozí uvážení,
  • předchozím uvážením rozumíme premedikaci v užším slova smyslu, předchozím úmyslem rozumíme duševní činnost čince, ve které činec zvažuje různé způsoby spáchání skutku, a to, zda skutek vůbec spáchá, zda se mu to vyplatí, risiko dopadení atp.,

avšak jak reflexi, tak předchozí uvážení, subsumujeme pod materii pojmu premedikace v tr.právu,

II. spáchání skutku ze ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky,

III. spáchání skutku surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem,

IV. spáchání skutku využívaje něčí nouze, tísně, bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti,

V. spácháním skutku porušil zvláštní povinnost (např. úřední osoby, opatrovníka, tj. povinnost uloženou zákonem, na základě zákona, vyplývající z funkce, postavení atp.),

VI. ke spáchání skutku zneužil svého zaměstnání, postavení nebo funkce,

VII. spáchal skutek vůči osobě podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku,

VIII. spáchal skutek ke škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí,

IX. svedl k činu jinak trestnému, provinění nebo trestnému činu jiného, zejména dítě mladší patnácti let, mladistvého nebo osobu ve věku blízkém věku mladistvých,

X. spáchal skutek za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace,

XI. skutkem způsobil vyšší škodu nebo jiný větší škodlivý následek,

XII. spácháním skutku získal vyšší prospěch,

XIII. spáchal skutek čin ve větším rozsahu, na více věcech nebo více osobách, anebo trestný čin páchal nebo v něm pokračoval po delší dobu,

XIV. spáchal více trestných činů,

XV. spáchal skutek jako organisátor, jako člen organisované skupiny nebo člen spolčení, nebo

XVI. byl již pro trestný čin odsouzen (tuto okolnost soud nemusí za přitěžující vzhledem k dalším okolnostem pokládat).

Polehčujícími okolnostmi jsou:

  1. spáchání skutku poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých,
  2. spáchání skutku v silném rozrušení, ze soucitu nebo z nedostatku životních zkušeností,
  3. spáchání skutku pod tlakem závislosti nebo podřízenosti,
  4. spáchání skutku pod vlivem hrozby nebo nátlaku,
  5. spáchání skutku pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil,
  6. spáchání skutku ve věku blízkém věku mladistvých,
  7. jestliže činec skutek spáchá, odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, anebo překročil meze přípustného rizika nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost,
  8. spáchání skutku v právním omylu, kterého se bylo možno vyvarovat,
  9. činec spácháním skutku způsobil nižší škodu nebo jiný menší škodlivý následek,
  10. činec se přičinil o odstranění škodlivých následků trestného činu nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu,
  11. činec svůj trestný čin sám oznámil úřadům,
  12. činec napomáhal při objasňování své trestné činnosti nebo významně přispěl k objasnění trestného činu spáchaného jiným,
  13. činec přispěl zejména jako spolupracující obviněný k objasňování trestné činnosti spáchané členy organisované skupiny, ve spojení s organisovanou skupinou nebo ve prospěch organisované zločinecké skupiny,
  14. činec trestného činu upřímně litoval,
  15. činec vedl před spácháním trestného činu řádný život.

O každé jednotlivé přitěžující, nebo polehčující, okolnosti by bylo lze sepsat samostatnou knížku. Je k tomu hromada judikatury, jenom vyložit pojmy, jako je právní omyl, či upřímná lítost, by bylo na desítky stran.

Trestní právo hmotné, ani procesní, neoperuje s pojmy jako „plus“, „dobrý úmysl“,

U Tebe osobně je, v každém případě, silně přitěžující okolností to, že si jsi svých úchyláren v hlavě vědom, pořád se v tom hnípáš, a to coram publicum, takže počítej s tím, že jestliže něco spácháš, tak to (nejen) tady vyšetřovatel najde, a pak všecko zástupce státní před soudem použije proti Tobě, a na polehčující okolnost, že jsi skutek spáchal pod vlivem tíživých osobních poměrů, in concreto, Té psychické diagnosy, zapomeň, protože Ty jsi si jí velice dobře vědom, chytrý jsi, jako opice, k psychiatrovi chodíš pro forma (vyplývá to z konstrukcí a la: „Jak přemluvit matku, abych nemusel chodit k psychiatrovi?“, „Co mám udělat, abych nemusel brát prášky na hlavu?“, atp.), na psychologa házíš bobek. Krom toho se na spáchání, dosud přesně neustanoveného, skutku připravuješ premedikací, pořád se v něčem hnípeš, pořád vymýšlíš, co by kdyby, jak by to šlo obejít, a jestli když bys udělal A, tak by šlo, aby to vypadalo jako B, etc. etc.

To není normální. Zdravý jedinec se nehnípe pořád v tom, jak spáchat trestný čin. To všecko jsou silné okolnosti přitěžující!

Tak si vytáhni hlavu ze zadnice, najdi si pořádného psychologa, protože tím, že Ti bude psychiatr předepisovat léky, se ten problém nezlepší, maximálně zůstane zhruba stejný. Zlepší se tím, že Ty osobně budeš pracovat na sobě. Namísto hnípání se v nesmyslech, hraní hloupých online her, a podobných nesmyslů, budeš pracovat na tom, abys měl lepší práci, babu, a co já vím, něco, třeba zahrádku. Nebo chatu. Nebo včely, prostě něco, co Tě bude těšit, naplňovat a dělat radost Tobě i druhým.

Ne furt: kremace, poprava, sebevražda, trestný čin, psychiatrická nemocnice. To je jasné, že Ti z toho potom hrabe!

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek