Po chladných dnech, kdy jsme přitápěli dřevem v kachlových kamnech máme poměrně hodně popela. Na zahradě, kde už je všechno vzrostlé a po deštích se rostlinám daří výborně je trochu problém sypat na ně popel. Brambory ještě nemáme osypané, tam by šel popel lehce rozházet, ale nejsem si jist, či popel nebude rušit účinky maštalního hnoje, kterým jsme pole pohnojili na podzim, protože popel z dřeva obsahuje značné % vápníku.
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, Drap, EKSOT123 před 2002 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Dnes ráno na toto téma hovořili v ČRo. Ale našla jsem vám odklaz.
"Popel ze dřeva (samozřejmě nelakovaného ani jinak chemicky ošetřeného!) je výborným hnojivém k rostlinám, které potřebuji dostatek vápníku a bóru. Hodí se v menším množství k ovocným stromům, bobulovinám a drobnému ovoci, které nevyžaduje kyselou půdu, na všechnu zeleninu.
Ve větším množství si na popelu pochutnají rostlinky, které milují vápník a draslík, především celer, brambory a mrkev. " atd.
Popel ze dřeva je výborné hnojivo, Jakl jej použít – viz odkaz.
https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/nahled/291-dreveny-popel-poslouzi-jako-hnojivo
0 Nominace Nahlásit |
Také bych se toho nebál. Kvůli ztrátám dusíku se sice nemá vápnit
současně s hnojem (uniká čpavek). To určitě platí při reakci močoviny
s Ca(OH)2 při použití páleného vápna, ale u uhličitanů vápníku,
draslíku aj., které jsou v popelu, mě ta případná reakce není jasná.
(Vždyť lidi dávají popel i přímo na hnojník). Ale i kdyby, vždyť to
nemícháte napřímo, ten vzájemný kontakt nebude moc velký a event. ztráty
dusíku malé.
>Pokud jíte brambory se slupkou, prý je větší riziko strupovitosti
vápněných brambor. Ale myslím, že při takto pozdní aplikaci by
Streptomyces už snad nestačily nic moc spáchat. Nebo nemusíte dávat popel
všechen, jen slabší vrstvu, a se zbytkem počkat do podzimu.
>Popel by snad neměl ničemu uškodit, s výjimkou acidofilních
rostlin – borůvky, rododendrony, hortensie,..
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek