1. Dá se jen prokázat, že u klinické smrti, se u některých pacientů objevují určité zážitky v době, než se vrátí zpět a proberou se.

Klinická smrt, prožitky a život po smrti?

"Je to především zásadně změněné vnímání času, změna smyslového vnímání, stav rozšířeného vědomí, světla, tunely, jeskyně a temnota.

Při umírání, kdy dochází k zastavení činnosti nějakého orgánu, jako například při srdeční zástavě, probíhají na úrovni buněčného metabolizmu dosti závažné změny – mimo jiné dochází i ke zvyšování koncentrace kysličníku uhličitého v závislosti na míře selhávání oběhu.

To by mohlo v mozku, díky jeho zvláštnímu metabolizmu, působit jako relativně omezený faktor, ale hromadění kysličníku uhličitého v kombinaci s dalšími metabolity může být natolik silné, že snadno vyvolá pozorované účinky.

Je zajímavé, že zkušenosti, které popisuje Raymond Moody, se objevují jen v případech postupného selhávání srdeční činnosti, kdy mají metabolity dost času, aby se nahromadily. Dojde-li k náhlé zástavě srdce, zmíněné prožitky se nedostavují.

v těchto všech příkladů je podstatné to, že změny v chemických procesech, které probíhají v centrálním nervovém systému, ať působením drog, kysličníku uhličitého, nebo přítomností nemoci, mohou vyvolávat podobné klamné iluze a halucinace, jako ty, které vyprávějí pacienti, kteří prožili klinickou smrt. Také mnoho z pacientů, kteří měli zážitky z klinické smrti v posmrtný život věřilo, a proto i jejich prožitky mohly být jejich vírou ovlivněny tak, jako i v některých případech u lidí požívajících LSD a Meskalin."

2. "Co člověka čeká po smrti, je jednou z největších záhad. Ačkoliv její odpověď nikdo zatím přesvědčivě zjistit nedokázal, vědci z Washingtonské univerzity nyní učinili překvapivé odhalení: tisícovka genů znovu ožívá až dva dny po smrti.

Jedna z teorií podle vědců je, že se DNA po smrti uvolní a geny, jejichž aktivita byla předtím regulována, tak mohou svévolně fungovat. Mohlo by také jít o snahu těla kompletně ukončit své fungování. Podle vědců ale tyto výsledky vznáší otázku, zda jsme skutečně schopni správně definovat smrt. To by přitom mohlo mít dopad například na dárcovství orgánů."

Zdroj: http://veda-a-technika.euroz­pravy.cz/veda/159868-zivot-po-smrti-geny-ktere-24-48-hodin-po-umrti-zahaji-aktivitu/

Upravil/a: annas

Neexistenci doposud nikdo vědecky neprokázal, stejně jako neprokázal existenci.

Špatně formulovaná otázka:
Neexistenci prokázat nelze. Prokazovat lze pouze existenci něčeho.

Skutečnost, že zatím nikdo neprokázal existenci posmrtného
života, neznamená, že neexistuje. Třeba zatím jenom nemáme
dostatek možností, prostředků či schopností jej prokázat.

Smrť je klinická a biologická. Z biologickej niet návratu. Z klinickej smrti, podobnej hlbokej narkóze, je možnosť návratu, alebo následný prechod do biologickej smrti. Bližšie by vám to vysvetlili odborníci

Dokázáno to není, ale indicií je milión. Samotný výraz „posmrtný život“ je absurdní. Jako bychom řekli „černá bělost“.

Ne, to žádný vědec nedokáže. Tohle by nám potvrdit mohl je člověk, který je po smrti, a to prozatím zřejmě nelze. Žijící lidé se mohou dohadovat o čemkoliv, věřit čemukoliv a co je vlastně po smrti, „zjistí“, až zemřou. 🙂

Život po smrti je jako život před vaším narozením … už jste ho miliony let před svým narozením žil, takže velmi dobře víte sám jak to tam vypadá … ze své zkušenosti mohu říci že nijak, „bohužel“.

Lidé tohle ale slyšet nechtějí z pochopitelných důvodů. Smrt je velmi nepříjemné téma a pohádky o nezávislosti duše na pozemském těle zní příjemněji než příliš krutá realita. Ačkoliv by jistě bylo možné nacházet jisté uspokojení v tom že pokračovatelem života každého jsou jeho potomci, ne každému to takto stačí …

Upravil/a: anonym

Smrtí končí úplně vše protože vědomí je produktem mozku a nezůstane nic co by to nic vnímalo,když vypneš rádio tak se hudba respektive zvukové vlny přestanou šířit tvořit vznikat a zaniknou a tím přestanou existovat a stejně to má i vědomí to zanikne s mozkem,mimochodem klinická smrt není žádný důkaz posmrtného života ale jen halucinace,mozek funguje ještě několik minut po useknutí hlavy takže proč by nemohl fungovat i při klinické smrti která není skutečná smrt,ale jen stav podobný smrti a stejně jako spánková paralýza není skutečná ( kromě samotné paralýzy ) tak i klinická smrti není skutečná a vědomí není žádná energie ale software data informace a software byl vytvořen v hardware a s ním zaniká,to je jako schizofrenie,schi­zofrenik může mít zvukové vizuální hmatové halucinace které není schopen rozeznat od skutečnosti,jinak spánková paralýza taky není skutečná respektive ta samotná paralýza ano,duši nemá nikdo,duše NEEXISTUJE vědomí je produktem mozku to je dokázané,vědomí bez mozku nemůže fungovat nebo alespoň ne tak složitě natož vidět slyšet vnímat fyzický svět než fyzických smyslů jako je sluch zrak čich hmat chuť tlak vnímání teploty protože nemá žádné fyzické „čidla“ smysly natož mozek který by to zpracovával.

… prej jo, ale vzhledem k tomu, že se zatím nikdo ze záhrobí nevrátil, nemáme hmatatelný důkazy …

Tak tohle nezjistíš, i kdyby to bylo vědecky dokázáno. Bůh ale nejsem. Doufám, že si rozumíme.

Drape, souhlas, taky mně to s tou existencí nějak nesedí!