Je nedůstojné, když vám někdo, např. z rodiny, vnucuje nárazovou brigádu, kterou nechcete?

Hledejte informace, ptejte se …
https://www.me­sec.cz/clanky/ne­zamestnany-privydelek-na-brigade/
Důležité je zda pracovat vůbec chcete (i u strýce), nevíme, co umíte a jaké tedy máte možnosti ve Vašem kraji.
Strach má velké oču!
Chodila jsem občas kamarádce pomáhat s prací (bezplatně)…
To, že Vám dá strýc nějaké peníze......
Múžete brigádu legalizovat viz. odkaz. Jestli Vám dá strýček ze své kapsy více peněz, je jeho věc… pokud to nikde nevyzvoníte.

Také mám papíry od lékaře a ID 3. st.
Mám 3 zaměstnání , vše na zkrácené úvazky a ještě vedlejší OSVČ
Je to o tom co zvládnu fyzicy a o tom, že hledám příležitosti, které zvládnu (v mém případě hlavě zrakové pmezení. A to mi věřte že je hodně omezující v možnostech a vzdělání i dalšího vzdělávání.) protože chci.
Nehýčkám si svá omezení, cítím se zdravě.

Nemůžu pracovat na plný úvazek jen na zkrácený a nemůžu dělat těžce fyzicky náročnou práci.Jinak pracovat můžu.

Papír od lékaře na to mám.

V pořádku autacek to mě stačí jen jsem si nebyl jistý zaměstnaní nemůžu najít ze zdravotních důvodů.Chce se mě pracovat.

Jiří,
ohodnotil jste chybnou odpověď,
Auťáčkova odpověď není správná.

Nejspíš proto, že ani Vy jste nezvolil správnou formulaci.

Práce bez písemné pracovní smlouvy nebo dohody (DPP, DPČ)
je nejen nedůstojná, ale – a to hlavně – nelegální. Pokudta za ni
hrozí zaměstnavateli (od cca 50.000 Kč), ale i Vám (10.000 až 100.000 Kč).

Jste-li navíc v evidenci ÚP, hrozí Vám i správní řízení.

______

Příště prosím věnujte formulaci otázky více pozornosti
a neuzavírejte otázku hned po prvních odpovědích.

Paní Ivzez, jedna věc jsou pochopitelně papíry a všudypřítomná bezbřehá byrokracie, druhá pak ochota příbuzného poskytnout Vám alespoň nějaké uplatnění, když jinde se Vám jaksi práci najít nedaří. Strýc si musí být nejlépe sám vědom toho co mu hrozí, i případné míry rizika (kde není žalobce, není soudce, když budete zavřená někde v kanclu, vyhodnoťte si sama, jaká je pravděpodobnost že vám tam přijde někdo prudit). Náš svět spěje do záhuby, protože místo aby lidi něco dělali, tak jedni budou henglat nohama a druzí rokovat o tom, proč to nejde a třetí to kontrolovat. Ble. Kdyby se tímto stylem u nás rozvíjelo podnikání hned po Plyšáku, tak jsme na tom hůř než v Africe.

Některerým činnostem pracovní omezení vůbec nevadí a lze vydělat velmi slušný peníz.

Jen pro úplnost, i dohodu o provedení práce, či dohodu o pracovní činnosti, je třeba si sjednat písemně, aby měl při případné nenadálé kontrole strýc co kontrolním úředníkům ukázat.

Vaše odpověď mne překvapila, protože vím, že p nelegálnosti práce bez řádné písemné smlouvy či dohody víte.

Ale ona asi mate Jirkova formulace, za „nárazovou brigádou“ si nemusí každý představit práci bez smlouvy…

Tak formulace nárazová brigáda je zcela jasně v odborné terminologii jednorázová dohoda o provedení práce a co se týká smluvní ho vztahu, tak rozhodně se nedá hovořit o tom, že by to bylo bez smlouvy, neb nějakou smlouvu spolu jednoznačně uzavřeli (kde a co bude dělat, za kolik, atd.), byť ústní. Tuto formu sice již nově zákon nepřipouští, nicméně domnívám se, že ji to nečiní absolutně neplatnou a pokud není strýc úplný hlupák tak to asi papírově nějako ošéfované má, případně následně doloží (i s hrozbou sankce). Každopádně ať tak jak tak, tak přehnaná starost zaměstnance (i o zaměstnance) mě vždy vytáčí, protože jsme svéprávní lidé a buď chceme, nebo nechceme za daných podmínek pracovat, nebo ne. Zaměstnance nikdy nikdo na daném místě nedrží, respektive odejít ze vztahu co mu nevyhovuje je pro něj nevyváženě mnohem jednodušší, než pro zaměstnavatele se takového člověka zbavit. Spravedlnost tedy jak vidíte neexistuje, socialismus sice skončil, chtěli jsme tržní hospodářství, ale co se týká pracovně právních vztahů, tak by se i dnes Gottwald zaradoval.

Já z Jirkových formulací „nárazová brigáda“ (což může být jak jednorázová DPP, tak třeba sezónní práce na DPČ nebo s pracovní smlouvou,), propuštění ve ZD na základě jedné paní“ apod. nemám pocit, že by šlo o řádně ošetřený stav.

Formulace, že strýc „nechce slyšet o rozvázaní nárazové brigády“, mi naznačuje, že strýc tazatele do něčeho nutí proti jeho vůli.

Možná je to jen má spekulace, ale kdyby šlo o řádně uzavřenou DPP, šlo by ji písemně vypovědět s 15denní výpovědní dobou…

_______

Nevím, jaké zkušenosti máte s „rodinnými podniky“ Vy, já jsem se v nich setkala s tím nejhorším na pracovním trhu.

Práce bez smluv („přece si věříme“) a ochranných pracovních prostředků, nedostatečně ohodnocená („co by chtěl, má být vděčný, že pro nás smí pracovat“), pracovní doba 5 × 12 hodin týdně, někde i vydírání (rodina dotyčného nutí, aby pro ni pracoval za nevyhovujících podmínek),…

Máte pravdu, že se svéprávní jedinci mohou svobodně rozhodnout. Ovšem u některých rodinných firem si lze o svobodě nechat jenom zdát.

Ochrana zaměstnanců?
Nebyla by potřebná, kdyby zaměstnavatelé jednali korektně.

Tak jistěže zkušenosti mohou být různé a situace to nemusí být vůbec jednoduchá. Dovolávat sel ale v takových případech zákona je pouze jako přilévat oleje do ohně. Dobrým vztahům to nepřispěje.

Víte co je zajímavé? Že na zdraví, nasazení a odpočinek živnostníků stát nedbá, to nikomu nevadí, mnozí jsou nuceni pracovat i v noci, o sobotách, nedělích, svátcích, nikdo jim negarantuje dovolenou, nikdo za ně nenese rizika, a stejně tak můžete namítnout, že nuceni nejsou – ale jsou, nutí je k tomu to stejné co zaměstnance, strach že by přišli o obživu, nemohli splácet své závazky, ztratili střechu nad hlavou.....

Chápu například, že se synáčkovi, který nikdy netrpěl nouzí, nechal se celý život vyživovat, nechce nastoupit a pracovat na rodinném, obzvlášť v tempu které se mu „nezdá“, často za odměnu, která není taková, jak by si mohl dostat jinde,
ano, toto je velmi složitá situace mající vliv i na vývoj dalších rodinných vztahů, ovšem dle všeho toto není ten případ.