„Každej slušnej člověk se občas bojí. Strach, to je jako cit v prstech,“ říká hospodský na adresu Franty Nebojsy ve Werichově knize Fimfárum.

http://skorop­sycho.bloger.cz/Psycho­clanky/Strach-je-jako-stara-dama

Pocit,kterému se říká strach,vyplývá ze zakódovaných informací,které má každý,tzv. „normální člověk“.Přenášejí se onou slavnou „vítěznou spermií“.
Není špatné se ve správnou chvíli bát.
Pomáhá to i přežít.
Ostatně – pocit strachu není jen výsadou člověka.

Bát se je úplně normální každý se nečeho bojí a naši předkové nevím jestly se báli více nebo méně ale neměj strach s posměchu . Každý se přece něčeho bojí . :) :) =)
)

Asi jen grázlové nemají strach.

ne já se bojim třeba tarantule

Naši předkové zas neznali strach z hyperiflace, krize, recese, nezaměstnanosti a sociálních reforem, státního bankrotu…
inu, každá doba má svá specifika.

Náhodou,existuje několik filmových hororů,při nichž jsem byla potento strachy až za ušima,a krve a nechutností v nich nebylo ani co by se za nehet vešlo.Oni ti filmaři si pojmutí strachu každý představují po svém…

jako malá jsem se taky bála pohádky o dvou opicích Hup a Hop, i Spejbl s Hurvínkem jim byli podobní, pak dávali animovanou Kytici a to jsem si dávala nohy na stůl, aby na mě nešáhla nějaká ruka..dnes už jsem dospělá a žádný film se mnou nic nedělá, dívám se na všechno i když se seká, střílí/když do kolena to se ho vždy chytnu/vraždí, piluje, píchaj oči nevím co všechno ale docela se v tom vyžívám hlavně, když je to podle skutečnosti..ale někdy, když je film napínavej tak koukám ani nepípnu !!