I tak se to dá říci, ale s kvantovou mechanikou nemá moc společného. Snad by se dalo definovat chemii jako úzce specializovanou fyziku elektronových obalů různých atomů, zvláště valenčních elektronů v té nejvyšší slupce. Počet protonů v jádře atomu určuje i počet elektronů v elektronových obalech a kolik z nich je valenčních. Tím je dáno chemické chování daného prvku. Některé atomy rády půjčí svůj elektron kolegovi, jiné po něm rády skočí a je spousta prvků které se oportunisticky chovají jako dárci i jako příjemci. Kdo to nestudoval, nerozumí, kdo studoval žasne.
2Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone, Gus_Fring
před 1856 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jakkoliv souhlasím s Keplerem, tak jednu připomínku mám – chemie NEMÁ NIC společného s kvantovou mechanikou (jakkoliv se dnes v ní počítá i s kvantovými jevy).
Kvantová mechanika se zabývá studiem objektů (či jejich souborů) ZA kvatnovým přechodem (což je taková pomyslná hranice mezi 2 různými světy/vesmíry, které prozatím vůbec nerozumíme), tedy v KVANTOVÉM světě, kde platí radikálně odlišná (a často selským rozumem nepochopitelná) pravidla. Např. „strašidelné působení na dálku“ (Einsteinův termín pro kvantové provázání) nebo fakt, že JEDNA částice projde SOUČASNĚ DVĚMI RŮZNÝMI šterbinami (dvojštěrbinový experiment) apod. lahůdky. Je to prostě JINÁ REALITA. V makrosvětě chemie se zákonitosti kvantového světa zpravidla vůbec neprojevují, v kvantovém světě oproti tomu jiná, než ta kvantová pravidla neplatí. ;) :)
0 Nominace Nahlásit |
Pro znalost chemie potřebujeme se vyznat ve fyzice. Je obor, fyzikální chemie a také chemická fyzika, které předpokládají určitou znalost z obou oborů. Dnes se obory víceméně překrývají, nebo zasahují do sebe. A aplikovaná fyzika, může být aplikovaná v libovolné oblasti, stejně jako chemie. Dnes se fyzika nedělí na mechaniku, termiku a optiku, stejně jako chemie není jen anorganická nebo organická. Chemie popisuje změny, které nastávají v oblasti valenčních elektronů a dochází při nich k trvalé změně látky. A takové kvantové změny, kde také může docházet ke změně nejen valenčních elektronů, nemusí být trvalé. Je těžké říci, co chemie nebo fyzika je a nebo co není. Co tam patří i co tam nepatří.
0
před 1856 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
alien: moc kvantové mechanice nerozumím, ale nechová se elektron taky podle jejich postulátů? Například přestupy elektronů mezi jejich slupkami v elektronovém obalu. Je k tomu potřeba jisté nedělitelné kvantum energie. Ale možná mám v tom magyar gullage.
Jistěže chová. Jenže je to o tom „kvantovém světě za přechodem“. Hele, když budeš mít kádinku s vodou, tak v jejich molekulách jsou MRAKY elektronů. A všechny budou v těch molekulách vody v té kádince – ať se na ně díváš nebo ne a s tím můžeš s jistotou počítat, že ti nezmizí jen tak třeba na Mars, když se v nestřeženém okamžiku k nim otočíš zády. Chovají se podle zákonů makrosvěta.
Jenže v kvantovém mikrosvětě elektron se nachází někde
„vocamcaď-pocamcaď“ (v případě atomů v různě tvarovaných
orbitalch s jistou pravděpodobností výskytu). A nevázaný elektron se
může dokonce vyskytovat ve stavu „superpozice“ (tzn. VŠUDE a NIKDE), ale
chemikovi je fuk, kde se v orbitalu „nachází elektron“ a už vůbec
neuvažuje o superpozici (ta je možná jen v kvantovém světě za
předělem).
Chemik tam elektron prostě MÁ, ještě tak ho potrápí jeho vazebná energie
apod. věci, ovšem o tom, že by se mu elektrony z vody v kádince
„kvantově protunelovaly“ mimo ní panu prezidentovi do láhve s Becherem,
to ho VŮBEC netrápí. Prostě proto, že to v našem makrosvětě
nedělají. :)
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2651 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1015 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |