Jak by se na psychice člověka podepsala nesmrtelnost?

Jak by se podepsala nesmrtelnost? Je to jen hypotetická otázka, spekulace, jak by, co by. Kdyby jsou chyby. Víte, co bude zítra? Víte, že by lékaři či psychologové zkoumali nesmrtelnost, i když neexistuje,

Dlouhověkost se prodlužuje, ale myslíte, že by nesmrtelnost přinesla užitek? Komu? Chudým či bohatým? Je to spíš hrozba.

Znáte např. dílo Věc Makropulos, či některá jiná díla, které končí tím, že je dobře, když je smrt na svět. Názor hrdinky, která žije 300 let, mohla by žít déle, ale nechce.

Upravil/a: annas

V prvom rade nesúhlasím s tvrdením „Pocit konce a smrti celý život člověka znejisťuje, téměř stresuje.“ Takto sa správa časť ľudí.
Ale sú ľudia, medzi ktorých sa hlásim aj ja, že „život treba žiť od začiatku do konca naplno, bez ohľadu na jeho dĺžku.
Zneistenie, stress, strach zo smrti? Ano, z tej predčasnej, nečakanej, keď viem, že nestihnem dokončiť to, čo som chcela počas života dosiahnuť, vytvoriť.
Ale na starobu, keď myšlienky odchádzajú, telo prestáva poslúchať, stáva sa len "telesnou schránkou s ľudskou hmotou“, príťažou pre živých… Vtedy nie je prečo sa báť smrti, stresovať sa, ak vôbec myseľ je toho schopná. Treba si vedieť v správnu chvíľu povedať „Dosť“, rozlúčiť sa so svetom a prirodzeným spôsobom odísť.

Můj názor. pokud by byl duševně i fyzicky zdravý, tak by dělal, co ho zrovna napadne. Začal by se nudit, fetovat, zákony by na něj byly krátké, jelikož žádný trest by mu neublížil. (možná doživotí, ale až by se časem v nadsázce rozpadla i věznice, stejně by ho pustili.) Asi by byl postupem času v takové stálé euforii, že by skončil, jak mnohé celebrity, když by nemohl sebevraždou, Tak by mu jeblo. Neměl by žádný cíl. Je možné, že by se na něm vystřídaly všecky úchylky světa (sadismus, masochismus, atd) nuda by byla tak velká, že by zkoušel nové a nové věci. Pokud by měl potomky, nevím jak dlouho by se opakovaně vydržel dívat do hrobu svých dětí. Myslím, že by se z něho stala nakonec bezduchá troska, která jenom jí a vylučuje a nic víc.

Po letech by se zocelil. Spousta lidí to spojuje se ztrátami, velkým psychickým vyčerpáním, ale po delší době by si „zvykl.“ Uměl by spoustu věcí, plno by se toho naučil, osvojil si, POCHOPIL… smířil, došel poznání, uvědomění, nadhledu (někdo k němu nedojde za celý jeden život).

Upravil/a: Speed77

Pocit konce a smrti celý život člověka znejisťuje, téměř stresuje. Někteří lidé to prožívají těžce, třeba se chtějí chovat jako nesmrtelní tím, že jdou do velkých rizik.