Jaký je váš názor na to že je relativně malé zastoupení nadnárodních pizzerii, kaváren apod. Mimo prahu?

Každá „rodinná“ pizzeria s kvalitou a příjemnou obsluhou vydá za 100 nadnárodních pizzerií.

Je mi to úplně jedno- picu nemám rád.

Cizí předražené podniky s prefabrikovaným jídlem nepodporuji.
Jeden, dva trojúhelníčky pizzy v roce mi bohatě stačí. Když budu mít chuť, upeču si sama doma.

Názor na to, že je u nás relativně malé zastoupení nádnárodních pizzerií, kaváren apod., vyjma obce Hlavní město Praha, je na 100% kladný. Čím míň nadnárodních čehokoli, tím líp.

Protože to funguje, jako když, svého času, otevřeli HM Tesco v nejmenovaném městě. Rohlík Kč 0.40 (OC Kč 1.50), chleba konsumní 2.00 kg Kč 9.90 (OC Kč 19.90), voda 1.5l pr.zn. Kč 0.90 (OC Kč 3.90), a tak by šlo pokračovat.

Otevřeli Tesco a první dny tam rozumný člověk nemohl jít, leda „kuklače“ a „antidenmonstráči“, protože jinak hrozilo umlácení berlemi – partyzání, zasloužilí členové Vsesoyúznaye Kommunistícheskaye Pártiyi (Pol'shevikóv) a kolchoznice na pensi vzali Tesco útokem. Berlové staccato dunělo po nové, naleštěné podlaze a chleby, šunka, která maso neviděla ani z rychlíku, rohlíky a emulgované potrubí s vysokým obsahem tuku (=„párek“) mizly po tunách.

Ty dumpingové ceny vydržely něco kolem půl roku. A jak pozavírali soukromníci, tak imperialistický hrdlořez „upravil“ ceny: rohlík Kč 1.80 (OC Kč 1.90), chléb konsumní 2.00 kg Kč 19.90 (OC Kč 24.90), voda 1.5l Kč 4.50 (OC Kč 4.90). Protože v mezičase zkrachovali ti, co drželi ceny nízko – logicky, dumpingovým cenám nemohli konkurovat.

„První řada medailí je za tažení v Habéši. Druhá řada být za tažení v severní Afríka!“ „A třetí řada?“ „Ta být za tažéní těsta na pízzu!“ (capitano Alberto Bertorelli).

Já taky mít medaile za tažení tésta na pízzu. Nebo jinak: nemám za to medaile, ale těsto zadělat umím a umím si ho „vyválet“ ručně. O ničem jiném, než o tenkém těstu, pizza není. Proč bych měl na pizzu chodit někde do hospody? Vždyť a) je to zlodějna, b) dopadne to jako s nudlema: nikdy si nedávám v hospodě nudle, protože z toho vzniká „Itálie“. I když jim řeknu, ať ty nudle udělají raději tvrdší, tak je rozvaří. Ono 99% kuchařů sice zná pojem „Al dente“, ale nezná jeho materii.

Z pizzou je to to samé: mám riskovat, že na tom bude ketchum, oregano, a na místo mozarelly de bufala tam bude „sýr cihla žlutý“? Nemám zapotřebí, jako. Proč bych měl, sakra, na Moravě, nebo v Království Českém, žrát pizzu, když je tu Vlachů, jak Cikánů v Antarktidě? Si dám dršťkovku, jo, nebo zelí, vepřovou a Kartoffele, nebo koprovou omáčku, vařené hovězí a Knödel. Budu tady kupovat ptáky s mákem, a brambory se šumákem, když to neumí uvařit.

A když je to „nadnárodní“ pizza, tak bude Ausgerechnet hnusná! Vždycky to tak je.

Kaffee: to mi stačil Starbucks. Já bych tam nelez, protože člověk se má starat, „aby si svůj chléb namáčel u svých, u svého stolu“, a Starbucks to Sicher není, ale prostě tehdy tam známý chtěl jít, tak jsme šli. Jsem chtěl Einspänner. Nevěděli co to je. Tak říkám: francouzské Kaffee se šlehačkou. Nemá. Jak, nemá, kurwa drát!? V kavárně nemá šlehačku a French Press? No, prostě nemá. Tak cappuccino.

No, to jsem si dal! Kaffee hnusné, a s cappuccinem to nemělo nic společného. Takové cappuccino, kdyby dělali v Mesinně, tak je dav vytáhne na náměstí, přijde starosta, s páskou s trikolorou, cappella zahraje Fratelli d´Italia, všichni si zazpívají, a jak to bude končit, starosta vytáhne revolver, udělá „Pic!“, pak si dají sklenku vína, kavárník, co kurwil cappuccino se ztratí, nebo bude ztracen, prostě dostane betonový Mantel a skončí na dně moře.

Jo, a jsem nějaký vagus, abych v kavárně pil Kaffee z kelímku? A ještě za to chtěli cca dvojnásobek toho, co stálo cappuccino tehdy průměrně v obci Hlavní město Praha. Fuck off! 🙂

U nás mají holky kavárnu, tam chiefová dělá sama různé dorty, koláčky když, kurwa, řeknu že chci Einspänner do velké sklenice, tak ho, kurwa, nedostanu v kyblíku, nejsem monsieur Creosote (https://www.y­outube.com/wat­ch?v=5Y566YmE9Tk). A za slušné peníze.

Protože kromě Pražáků by jim ty jejich předražené blafy skoro nikdo nejedl a nepil a zkrachovaly by. Pizzu peču doma, bohatou a z kvalitních surovin. Hamburgery vnukům taky dělám, když mají chuť. Z kvalitního domácího hovězího a do domácích bulek.

Upravil/a: GM

Nadnárodní pizzerie jsou v Praze pro nadnárodní hosty – bohaté turisty nebo korporátní manažery. V menších městech není takovýchto kavek k oškubání dost na to, aby takový podnik prosperoval.