Jaký je rozdíl mezi pomoci v hmotné nouzi a žebračenkou?

Zásadní: žebračenka v minulosti byla poukázka na základní potraviny. Dávky hmotné nouze jsou vypláceny v poukázkách pouze v částečné výši a jdeo příspěvky na živobytí i na bydlení. A hlavně: nejde jen o symbolickou pomoc …

VELKÝ ;)
Žebračenka byla údajně, jen pro NEZAMĚSTNANÉ.

„Žebračenka nebo almuženka nebo almužní poukázka byla v Československu od roku 1927 poukázka na stravu či oděv. Byla určená pro nezaměstnané a sociálně slabé, kteří ji dostávali od státu místo peněz, které by mohli promrhat.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/%C5%BDebra%C4%8Den­ka
V současnosti může být v hmotné nouzi každý, kdo splňuje podmínky pro jejich vyplácení, na živobytí.
U studentů, důchodců, pracujícího/ch a jeho rodina,
*o sobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.

• u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízen,
  • pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování.
• u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.

Osoba v hmotné nouzi

• i ten nezaměstnaný, vedený na PÚ

Dále viz. odkaz níže.
• Osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.
https://www.mpsv­.cz/pomoc-v-hmotne-nouzi

Upravil/a: da ny

V názvu a potom ještě, žebračenek se vydávalo podstatně více.

To první nepamatuji, znám jen z knih. To druhé bude asi nějaký další dávkový bonus pro cígoše, pochybuji, že by na to „dosáhl“ (splnil požadované podmínky) běloch, zvláště v produktivním věku. :)

A co srovnáváš? Pochopíš, že srovnáváš nesrovnatelné, že byla jiná doba?

Dokud byla patrimoniální správa, to znamená, do roku 1848, tak arciť už bylo zrušeno tuhé člověčenství (nevolnictví), tak o veškeré sociální náležitosti se starala patrimoniální správa. Samozřejmě, tu a tam něco zajišťovala církev, ať už ta nebo ta, židovská náboženská obec atp., ale odpovědnost měla patrimoniální správa.

Jakmile bylo zrušeno poddanství (Patent o zrušení poddanství z 7. září 1848) a vznikají obce (prozatímní zákon obecní, daný císařským patentem ze 17. března 1849, č. 170/1849 ř. z.), konstituuje se právo domovské (zákon č. 105/1863 ř. z., o právu domovském), to jest, zaopatřovací povinnost přechází z patrimoniální správy na obce. Koncept sociálního zaopatření však pořád vycházel spíše z potřeb a možností společnosti stavovské, než společnosti třídní, kterou však už společnost v 50. a 60. letech 19. století prakticky téměř úplně byla. K pochopení doporučuji nastudovat Stoklasová, Zdeňka: Střední vrstvy a konskripce obyvatelstva. Sociální stratifikace konskripčních patentů z let 1777 a 1804, in Jana Macháčková – Jiří Matějček, Studie k sociálním dějinám, sv.10, 1. vydání. Opava: Slezské zemské museum v Opavě, 2002, str. 44–52; základně k domovskému právu postačí nastudovat heslo Domovské právo v Ottově slovníku naučném (zde: https://cs.wi­kisource.org/wi­ki/Ott%C5%AFv_slov­n%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%B­D/Domovsk%C3%A9_pr%­C3%A1vo).

Péče o ty, co se nemohli sami živit, ať už proto nebo proto, tedy náležela domovské obci. Tzv. žebračenky vznikají proto, že světová hospodářská krise 30. let způsobila nezaměstnanost takových rozměrů, že by potřebné sociální zaopatření domovské obce, prostě a jednoduše, neměly z čeho zaplatit. Tedy, almuženky vydával stát, od srpna 1930, a to v hodnotě Kč 10.00 – Kč 20.00 na týden. Z roku 1930 máme poprvé údaje o průměrné mzdě, činila Kč 789.00. Přepočteno na paritu kupní síly dnešní koruny české by žebračenky, dnes, činily měsíčně částku Kč 1,973.00 – Kč 3,946.00.

Jenže, za prvé, bylo to jenom pro finančně výdělečného člena rodiny, tedy, zpravidla otce, ale žili z toho všichni – děti, manželka atp. Za druhé, ceny spotřebitelských výrobků i potravin byly tehdy odlišné. Ceny z roku 1930 nemám, mám však ceny z roku 1928: vlněný oblek (kalhoty, vesta, kabát) Kč 698.00 (jako dnes Kč 34,425.00), pánské polobotky Kč 101.00 (jako dnes Kč 4,981.00), 1 kg chleba Kč 3.40 (jako dnes Kč 168.00), 1 kg brambor Kč 0.85 (jako dnes Kč 42.00), 1 kg hovězího zadního (bylo tehdy levnější, než vepřové) Kč 14.60 (jako dnes Kč 720.00), 1 kg másla Kč 25.75 (jako dnes Kč 1,270.00), 1 litr mléka Kč 1.95 (jako dnes Kč 96.00), 1 ks vejce Kč 0.85 (jako dnes Kč 42.00, tj. tucet vajec Kč 503.00, a deset vajec, jak se to u nás prodává, Kč 419.00), 1/2 litru 10° piva Kč 1.45 (jako dnes Kč 72.00).

Jen pro illustraci mám ve sbírce starých jídelních lístků, z roku 1930, jídelní lístek kavárny Mánes: Kaffee Einspänner Kč 4.00 (jako dnes Kč 197.00), Pilsner Urquel 1/2 l Kč 3.00 (jako dnes Kč 148.00), míchaná vejce 3 ks Kč 7.50 (jako dnes Kč 370.00), 1/4 l vína: slovenské Kč 7.00 (jako dnes Kč 345.00), velký panák Becherovky Kč 5.00 (jako dnes Kč 247.00), cognack Kč 10.00 (jako dnes Kč 493.00), a pak mám, z roku 1930, jídelní lístek hotelu Šroubek (na Koňském trhu, pokud se dobře pamatuju): vývar s vejcem Kč 2.50 (jako dnes Kč 123.00), tatarský biftek Kč 20.40 (jako dnes Kč 1,006.00), obložený chlebíček Kč 6.20 (jako dnes Kč 306.00), kapr smažený s křenem, vařené brambory Kč 15.90 (jako dnes Kč 784.00), třešňový kompot Kč 6.20 (jako dnes Kč 306.00).

Jen čistě pro illustraci, protože tohle jsou nóbl podniky, mám jídelní lístek jídelny z 5., 6. a 7. etáže obchodního domu Baťa pro období 10. – 17. ledna 1938: polévka Kč 0.50 (jako dnes Kč 25.00), hovězí maso s koprovou omáčkou a knedlíkem Kč 2.50 (jako dnes Kč 123.00), dušená játra s rýží Kč 3.00 (jako dnes Kč 148.00), brambory s kyselým mlékem Kč 1.00 (jako dnes Kč 49.00), svíčková na smetaně Kč 3.00 (jako dnes Kč 148.00), smažený Schnitzel s bramborovým salátem Kč 3.50 (jako dnes Kč 173.00). Mám, taky, jídelní lístek s té samé jídelny pro období 4. – 11. září 1939, a ty ceny jsou Lauter stejné, takže nelze moc předpokládat, že v roce 1930 to tam bylo o moc levnější.

Pro srovnání, stravní norma na vojáka a den byla Kč 3.70 (jako dnes Kč 183.00) a vojáci měli k obědu polévku (krupičnou, rýžovou, hrachovou, bramborovou, flíčkovou atp.), dokolečka hovězí, vepřové a uzené maso (téměř každý den, teda pokud nebylo sladké jídlo, a podle toho jídeláku, co mám, ho měli jednou za měsíc; to tehdy nebývalo!), a jako příkrm knedlíky, hrách, zelí, brambory s mrkví, čočku na kyselo, knedlík s rajskou atp. Na večeři 2 Wursty, 100g salámu, hovězí guláš, 100g sýru, buchtu, 100g tlačenky, 100g slaniny atp. Chleba fasovali vojáci zvlášť, ten v tom není (ale je započítaný ve stravní normě). Mám, totiž, jídelní lístek Pracovního praporu 103 z února 1939.

Tak si to porovnej s dneškem, jestli bys z těch peněz vyšel sám, ne tak s rodinou a myslím, že i když náš sociální systém rozhodně není dokonalý, že přestaneš pindat! 🙂