Odpoveď byla označena jako užitečná

No, ono se zdá, že „nic nedělali“, ve skutečnosti je to trochu složitější.

Jednak – první „opravdu člověk“ byl kromaňonec a ten vznikl (lépe „se vyvinul“) před cca 45000 lety, zatímco neandrtálec starý 250000 let, který navzdory slušivému rodovému názvu „homo“ (stejně jako jeho předchůdci, navíc i „sapiens“) byl spíš opičák.

Neandrtálec pravděpodobně podlehl spolu s klimatickými vlivy konkurenčímu tlaku kromaňonce, který vyvinul něco zcela úžasného – řeč. Teprve s tímto objevem bych já osobně mluvil o člověku rozumném. Se značně velkou pravděpodobností tohoto objevu neandrtálec nedosáhl – a jaký OHROMNÝ důsledk měla efektivní komunikace v organizaci, vedení i celkového života tlupy je nasnadě. (už jen proto, že se mohly ústně předávat vzpomínky a zkušenosti, neandrtálci museli s každou generací v podstatě „objevovat všechno znovu“)

Vývoj řeči souvisí patrně s würmským glaciálem (v jehož průběhu se objevil kromaňonec), kdy podmínky k holému přežití – natož vývoji – byly značně obtížné. Nicméně prakticky OKAMŽITĚ po jeho konci – cca kolem 10 000let př. n.l. nastává OHROMNÝ rozvojový boom – objev zemědělství, domestikace zvířat atd. Chvilku trvalo, než se vyšlechtilo obilí a objevily se efektivní postupy obdělávání/pěs­tování (to víš, kultivace divokých plodin – zvláště když o tom nemáš ani ponětí – se NEDÁ urychlit).

No a teprve když potravinová výroba dosáhla bodu, kdy spolehlivě zaručovala nejen dostatek, ale i mírné přebytky mohla nastat „epocha civilizací“. Právě tento potravinový dostatek (s přebytky) je podmínkou (nutnou) k zavedení elementární dělby práce, která následně vede ke vzniku civilizace, po níž následují již civilizační objevy > písmo atd.

Tudíž až opravdová efektivní ŘEČ dala vzniknout „skutečnému člověku“. (o tom, že i neandrtálci dokázali používat nějaké skřeky nepochybuji, ale asi to bylo bližší spíš vřískání orangutana než k tomu, čemu rozumíme pod pojem „řeč“)

Vyvinout „slepou evolucí“ něco tak zcela neobvyklého a nevídaného, co tu ještě nikdy nikde nebylo – tedy řeč – bych přirovnal k vývinu třetího oka v lebečním týle (také by se šiklo, že? ;) :D) Takže mě v tomto kontextu spíš UDIVUJE, že se to „zmáklo“ takovou rychlostí (od prvních druhů „homo sapiens“ před těmi cca 250 000lety), za pouhých 200 000 let, tedy doslova BLESKOVĚ! :)

Porovnej to s tím, jak „opičákům“ (jakkoliv jsou nazýváni „Homo“) dlouho trvalo jen obyčejné > „postavili se na zadní nohy“, tedy vzpřímenost – a to nemuseli NIC úplně nového vyvíjet, prostě se „jen“ postavili a „už tak zůstali“ – na rozdíl od jiných druhů, které se TAKÉ dokáží postavit na zadní! ;) :)

Moc se mi nepozdávají teorie civilizací existujíích před koncem glaciálu. Nepřijde mi logické PROČ by člověk „vyvíjel civilizaci“, když zápasí s holým přežitím? Teprve ústup würmského zalednění vytvořil objektivní podmínky k něčemu takovému – a ono to tak krásně sedí, přímo jak na zavolanou těch cca 12 000 let do minulosti. Bez glaciálu by nebyla řeč (tedy takový malý evoluční zázrak) a bez řeči po jeho ukončení by nebyl následný rozvojový boom vedoucí k civilizacím.

Hele, to že existují megalitické stavby jako https://www.sto­plusjednicka.cz/nej­starsi-stavba-sveta-nasli-jsme-kolebku-lidstva ještě neznamená existenci „civilizace“, nýbrž pouze jen to, že už existovala nějaká forma vnitřní struktury lidských společenstev (tlup) – tu ale má i tlupa goril a nikdo z nich nedělá civilizaci. Stejně tak nikoho nenapadne považovat věstonickou Venuši za důkaz existence civilizace. Výše odkazované megalitické stavby jsou v podstatě to samé – jen o dost mladší a o dost větší, no. Prostě vývoj. Stejně jako věstonická Venuše byly vytvořený z nějakého důvodu (ať již jakéhokoliv), ale to ještě neznamená existenci civilizace. :)

Moooc dobrá otázka!

Já bych neřekl, že se „nedělo nic“. Dělo. Člověk se, myslím vyvíjel, vyvíjel svou společnost, množil se, migroval po planetě… to s sebou neze sice pozvolný, ale plynulý a stabilní vývoj. Když se na mapu migrace podíváš, zjistíš, že se člověk po nějaké době jakoby vrátil a potkal se už s jinými „kulturami“. Takové setkání s sebou nese zrychlování vývoje. Stejně tak se pak může vyskytnout nějaký objev, vynález… a to způsobí jednak skok, jednak další zrychlování vývoje, jak člověka, tak společnosti i jednotlivých kultur. ten celkový rozvoj je prostě spíše rurbulentní, přicházející ve vlnách. Ty změny mohou měnit jak periodu, tak amplitudu. I když se podíváš na posledních 2000 let, tak je to celkem dobře patrné.

Připomeňte si otázku
„Mohlo lidstvo na Zemi už jednou existovat? (Např. před 2 miliardami let“

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/mohlo-lidstvo-na-zemi-uz-jednou-existovat-napr-pre-2-miliardami-let

--
Už třeba to, že došlo k tzv. „neolitické revoluci“ (asi před 15.000 lety) ,znamená určitý pokrok, Hlavní přičnou byly klimatické změny, i když pojem revoluce znamená, že vývoj byl pomalý.

Rozvoj zemědělství, domestifikace zvířat, keramika, texill, práce s kamenem, také došlo k různým sociálním změnám, obchodování atd.

Vycházím z pojmu civilizace, jednak existence lidstva, ale také jednka jako pospolitost, která měla určitou materiální i duchovní kulturu, i když docela jednoduchou."

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Neolitick%C3%A1_re­voluce

I když moderní civilzace vznikly později. Mayové, Aztékové, Inkové, Egypt, Čína, antické státy.

"Ale řeba mgalitický komplex nedaleko tureckého města Urfa je podle radiokarbonové metody patrně nejstarší stavbou v historii lidstva.

Podle zbytků dřevěného uhlí z nejstarší vrstvy naleziště tyto pilíře mohly být postaveny přibližně v 9. tisíciletí před naším letopočtem. Vznik komplexu spadá do období konce doby ledové, tzv. protoneolitu. "

https://www.se­curitymagazin­.cz/historie/gbe­kli-tepe-nejstarsi-znama-stavba-v-historii-lidstva-1404054741.html

Upravil/a: annas

Souhlasím s kolegy. jenom něco málo přidám. Myslím, že k exponenciálnímu vývoji došlo především až potom, co bylo vynalezeno písmo. Najednou bylo možné formou záznamu předávat všechny znalosti a zkušenosti. Taky se má za to, celkový počet lidí na planetě byl zpočátku velmi malý. Genetická zkoumání ukazují snad jen na několik set jedinců někde v Africe a je úplný zázrak, že lidská rasa vůbec přežila.. Z velmi starých dob se skoro nic nezachovalo, stavělo se ze dřeva a hlíny.

Humorný začiatok otázky.
Odkedy sa datuje moderný človek do obdobia predhistorického?
Nemožno porovnávať Prvého človeka ani s dieťaťom dnešnej doby. Treba si uvedomiť, že získavanie znalostí a skúseností začínalo doslova od nuly. To čo dnešné dieťa získava v rannom detstve od rodičov, to dávny človek musel získavať dlhé tisícročia a prenášať z pokolenia na pokolenie.

Je ešte veľmi veľa o čom sa domnievame, že bolo inak, než tušíme.
Teraz už len otvoriť knižnicu Dänikena, Součka, Verneho, rôznych fantastikov a aliendrona (votrelca z vesmíru) a mnohých bádateľov po koreňoch ľudstva.
Ak chceme pochopiť človeka minulosti, musíme poznať dobu, v ktorej žil.